Život s málem v malém
Fotografie: Rodina Abelových, Drobný dom / Dominik Sepp
Udržitelný způsob života se vztahuje nejen na to, co jíme, jak se oblékáme a co si kupujeme, ale také na to, kde bydlíme. Americké hnutí Tiny House, které představuje alternativní způsob bydlení, přichází už i k nám a přináší debatu o tom, jaké výhody má život v malém.
text: Diana Pavlíková // foto: Archiv // editace: Lili Nguyen // překlad a korektura: Karolína Hajdíková
Co je to hnutí Tiny House?
Architektonické a sociální hnutí Tiny House podporuje jednodušší a udržitelnější bydlení v menším prostoru, v takzvaných „minidomech“. Hnutí původně vzniklo pro odlehčení společenského tlaku a finanční zátěže, které se pojí s kupováním a péčí o nemovitost. Prostřednictvím studií se však dokázalo, že tato alternativa představuje taktéž ekologičtější způsob bydlení. Mnozí se tedy rozhodnou bydlet v malém z ekologických důvodů či s cílem zakomponovat minimalismus do svého životního stylu, a oprostit se tak i od materialistického způsobu života.
Jak vypadá minidům?
Rozloha minidomu se obvykle pohybuje od 9 do 37 m2. Minidům je možné postavit na kolech, díky čemuž se lze přesouvat do nové lokality nebo se mu mohou dát základy jako každému jinému domu. Jelikož se toto alternativní bydlení často propaguje v rámci udržitelného způsobu života, výrobci minidomů se přizpůsobují volbou přírodních, certifikovaných či recyklovaných materiálů. Minidům tedy může mít základ z recyklovaného lodního kontejneru nebo může být obložený deskami z certifikovaného dřeva.
Fotografie: Archiv, Blokki
Proč je bydlení v malém udržitelnější a ekologičtější volbou?
Bydlení v malém znamená méně spotřeby energie, méně odpadu, méně místa, což podporuje minimalistické smýšlení a změny návyků. Akademička Maria Saxtonová strávila rok pozorováním lidí, kteří se přestěhovali z běžného bytu či domu do minidomu, a přišla s následujícími závěry:
• Po změně bydlení lidé spotřebovali o 45 % méně energie.
• V rámci ekologické stopy obyvatel minidomu spotřeboval obecně o 54 % méně zdrojů než průměrný Američan.
• Při pozorování 100 různých návyků se ukázalo, že až 86 % z nich lidé v minidomech vyměnili za uvědomělejší a ekologičtější návyky.
„Zjistili jsme, že lidé po přestěhování do minidomu přestali ve velké míře nakupovat potraviny, které jsou energeticky zatěžující na výrobu, a přešli na ekologičtější stravovací návyky – začali jíst více lokálně vypěstovaných a vyprodukovaných potravin nebo si začali pěstovat vlastní zeleninu či ovoce,“ vysvětluje akademička Saxtonová.
Ekologičtější způsob bydlení může být spojený také s typem minidomu, pro který se zájemci rozhodnou. Někteří stavitelé minidomů nabízejí solární panely, šetrnější osvětlení nebo kvalitní izolaci. Kromě toho se minidomy často staví z přírodních materiálů s použitím netoxických barev a lepidel. Tyto aspekty minidomu dokážou do jisté míry snížit náklady na bydlení a poskytnout bezpečnější a méně toxický prostor na život.
A co bydlení v malém a minimalismus?
Zbavování se věcí, které člověk nepotřebuje, a přechod k minimalismu jdou ruku v ruce s bydlením v minidomech. Méně prostoru pro uskladňování podporuje rozumnější rozhodování při nákupech, což také vede k udržitelnějším návykům, aniž by se obyvatel minidomu zajímal o přechod k ekologičtějšímu životnímu stylu. Lidé, kteří chtějí žít v malém, tedy adoptují minimalistický způsob bydlení, přičemž to nemusí být jejich prvotní cíl při stěhování.
Fotografie: Rodina Abelových, Drobný dom / Dominik Sepp
Jak se bydlí v minidomě?
Bydlení v minidomě není pro každého, ale mnozí už jeho kouzlu podlehli. Obrátili jsme se tedy na lidi, kteří život v malém praktikují už léta, aby nám poskytli autentický popis jejich zkušeností.
Tomáš Zajíček je zakladatelem českého projektu Lidé z maringotek plného inspirace, příběhů a návrhů toho, jak člověk dokáže fungovat v minidomě na kolech. Aktuálně se věnuje stavbě maringotek pro lidi, kteří mají stejný sen bydlet v přírodě s menšími náklady, ale nedokážou si projekt realizovat sami.
Fotografie: Archiv, Lidé z maringotek
Pan Zajíček bydlí ve vlastnoručně postaveném minidomě již čtvrtý rok a své zkušenosti s tímto alternativním bydlením popisuje takto:
„Malé bydlení si nemůžu vynachválit. Maringotku mám v zahradě blízko lesa na hezkém místě. S ohledem na to, že jsem se musel spokojit s menším prostorem, šlo ruku v ruce i zbavení se zbytečných materiálních věcí a návrat k soužití s přírodou.“
Rodina Abelových ze Slovenska si navrhla vlastní projekt a vytvořila platformu Drobný dom, přes kterou své návrhy nabízí také ostatním. Při práci se především snaží sloučit vlastnosti dřeva s přírodním zdravým bydlením, takže nabízejí také stavbu minidomu bez betonu nebo v korunách stromů.
Minidům byl pro rodinu Abelových „rýchlim a finančne nenáročným riešením, ako začať manželskú cestu“ a aktuálně v něm žijí spolu s dcerou. Na tomto alternativním bydlení oceňují kontakt s přírodou.
Fotografie: Rodina Abelových, Drobný dom / Dominik Sepp
Fotografie: Rodina Abelových, Drobný dom / Dominik Sepp
„Tinyhouse máme umiestnený mimo ruchu a civilizácie, no zároveň máme mesto na dosah. Stali sme sa súčasťou okolitej krajiny, s ktorou sa snažíme splynúť. Susedmi sa nám stala divá zver, ktorú máme možnosť pozorovať a učiť sa s ňou žiť.“
Uvědomují si také udržitelný a minimalistický aspekt života v malém. „Väčšinu nášho jedálnička tvorí zelenina, ktorú si vypestujeme v záhrade. Minimalizmus má človek prirodzene v sebe alebo sa pre neho rozhodol. Náš domček má rozlohu 12 m2 a nič nám v ňom nechýba.“
Na stavbu také využili přírodní a ekologické materiály, přičemž dodávají, že „ďalším krokom k slobodnému žitiu je vlastná fotovoltaická elektráreň a studňa“.
Fotografie: Rodina Abelových, Drobný dom / Dominik Sepp
STAVITELÉ MINIDOMŮ NA SLOVENSKU A V ČESKU
S trendem minidomů se roztrhl pytel také v našich končinách, vzhledem k tomu, že se stále více lidí zajímá o udržitelnější životní styl, minimalistické řešení, levnější náklady či alternativní bydlení vzdálené od hlučných míst. Většina firem na domácím trhu nabízí minidomy, které lze postavit téměř kdekoliv, dokonce i v lese, a mohou sloužit nejen jako domy, ale také jako chaty. Při výrobě rovněž dbají na životní prostředí, a to se odráží také v jejich ekologických a udržitelných řešeních.
ModulovyDom
Tato slovenská firma s dlouholetými zkušenostmi konstruuje takzvané modulové domy, z nichž většina rozlohou spadá pod představované minidomy. Vyrábějí je z přírodních materiálů (z certifikovaného dřeva, sádrovláknitých desek a minerální vlny) a s ohledem na životní prostředí – žádné železo a PUR pěny.
Fotografie: Archiv, ModulovyDom.sk
Fotografie: Archiv, ModulovyDom.sk
Blokki
V české firmě Blokki vyrábějí minidomy z recyklovaných lodních kontejnerů. Při stavění minidomů dbají na výběr materiálů a technologií, které zaručují úsporná a ekologická řešení, jakými jsou například fotovoltaické panely s bateriovým modulem, solární ohřev vody či biočistička odpadní vody.
Fotografie: Archiv, Blokki
Done
Česká firma Done nabízí eticky vyráběné 12 m2 minidomy s 5 m2 terasou. Materiály jako dřevo získávají z prověřovaných zdrojů a svým zákazníkům nabízejí udržitelnější řešení. K minidomu přibalují sazenici stromu, kterou si čerství vlastníci minidomu mohou nedaleko zasadit, a zpříjemnit si tak výhled.
Fotografie: Archiv, Done
Fotografie: Archiv, Done
Život v malém představuje bydlení atraktivní zejména pro lidi, kteří mají zájem o udržitelný a minimalistický životní styl. Pro mnohé však může představovat nízkonákladovou alternativu či únik do přírody. V každém případě jde o trend, který je přátelštější k naší planetě a pomáhá lidem měnit jejich návyky, díky čemuž se bydlení stává ekologičtějším.
