Vaše tulipány, naše klima: skrytá problematika květinového průmyslu
Pražské ekologické květinářství Green Decor
Zuzana má na sobě halenku z biobavlny od české udržitelné značky oblečení One Village
Květiny nám dělají radost každý den. Ať už ty pokojové nebo řezané. Obchodování s řezanými květy však není procházka růžovou zahradou a i květinový průmysl s sebou přináší problémy, které ovlivňují životní prostředí a životy lidí.
text: Diana Pavlíková // překlad: Karo // foto: Alexandra Hrašková // modelka: Zuzana Záhorová // oblečení: česká udržitelná značka One Village // styling: Veronika Ohrádková // editace: Lili Nguyen // korektura: Lucie Víchová // děkujeme Green Decor za poskytnutí prostoru k focení
ODKUD DOVÁŽÍME ŘEZANÉ KVĚTINY?
Holandsko odjakživa představovalo centrum květinového průmyslu. V sedmdesátých letech minulého století se však trh začal měnit a aktuálně se k nám dováží až 98 % řezaných květů z rozvojových zemí. Největší vývozce najdeme v Keni, Ekvádoru, Etiopii či Kolumbii. Tyto země stále využívají Holandsko jako zprostředkovatele prodeje v Evropě, aktuálně však už neoddělitelně patří k mezinárodnímu obchodu s řezanými květinami. Státy jako Keňa či Ekvádor se staly ideálními pěstiteli řezaných květů hlavně díky blízkosti rovníku se slunečným počasím a levnější pracovní silou. Přesun pěstování květů do těchto oblastí taktéž ukončil sezónní prodej, a proto květinový průmysl dokáže fungovat celoročně.
Keňa je aktuálně třetím největším vývozcem řezaných květů na světě a pro Evropskou unii kromě jiného představuje důležitý zdroj růží. Třetina růží a celkově až 35 % všech řezaných květů prodávaných v Evropské unii pochází právě z Keni. V této zemi představují řezané květiny hned po čaji druhý nejvyváženější produkt a květinový průmysl zaměstnává nepřímo až dva milióny lidí.
Zuzana má na sobě lněné košilové šaty značky One Village
PROBLÉMY S KVĚTINOVÝM PRŮMYSLEM
Ačkoli květinový průmysl přinesl ekonomický růst a snížení nezaměstnanosti, jako každý rychle rozvíjející se průmysl přináší jisté problémy, ať už v oblasti vlivu na životní prostředí nebo na životy lidí.
Zaměstnanci a hlavně zaměstnankyně, které tvoří velkou část pracovníků na květinových farmách, musí často snášet špatné pracovní podmínky v podobě nízkých platů, dlouhé pracovní doby a nedostatečné ochrany při práci s chemikáliemi. „Ačkoli pracujeme čtyřicet hodin týdně, stále žijeme z ruky do pusy,“ přiznává jedna z dlouhodobých pracovnic květinové farmy. Některé ženy se na pracovišti setkávají i se sexuálním obtěžováním.
Z environmentálního hlediska květinový průmysl způsobuje odčerpávání lokálních vodních zdrojů. Může se tak stát, že se obyvatelé nedostanou k pitné vodě. Tento problémem zasáhl i Keňu. Až 127 květinových farem sídlí právě v okolí jezera Naivasha, které se nachází přibližně 90 km od hlavního města Nairobi. Protože jde o sladkovodní jezero v blízkosti hlavního města, obchodníkům s květinami se tato lokalita vyplatí. Environmentální aktivisté však poukázali na to, jaký vliv může mít rozrůstající se květinový průmysl na jezero. Pěstování řezaných květů, hlavně růží, na které se v Keni soustředí, vyžaduje časté a hojné zavlažování, což způsobuje, že místní zemědělci přicházejí o svůj podíl vody.
Zavlažování plantáží způsobilo i znečištění jezera pesticidy a nitritem, protože mnohé květinové farmy po zavlažování nadbytečnou vodu vypouštěly zpět do jezera. Další environmentální problém představuje eroze, která je spojená s odlesňováním. Do budoucna se dá předpokládat, že klimatické výkyvy doprovázené častými změnami teplot by mohly způsobit, že se extrémní počasí (silné deště nebo sucha) budou vyskytovat v oblasti jezera častěji.
Pražské ekologické květinářství Green Decor
Zuzana má na sobě košilové šaty z EcoVero viskózy značky One Village
Negativní vliv na životní prostředí, hlavně na samotné jezero Naivasha, se však v zemi snaží zmírnit. Místní zemědělci spolupracují se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) s cílem dohlížet na to, aby nedošlo ke snížení vodní hladiny. Vypouštění chemikálií zpět do jezera se také omezilo, protože došlo ke změně pohledu na nakládání s vodními zdroji. Použitá voda na zavlažování se recykluje, což je nejen ekologicky šetrné, ale i ekonomicky výhodné.
Na zapojení lokálních zemědělců Světový fond na ochranu přírody taktéž vytvořil program s názvem Platba za environmentální služby (PES), prostřednictvím kterého finančně podporuje lokální zemědělce, aby se o jezero a jeho prostředí starali, a nepřišli tak o vzácný ekosystém. Finanční podporu v oblasti jezera využívají například na výsadbu nových stromů, čímž zabraňují erozi půdy a zpevňují pobřeží.
Během posledních deseti let se mnohé změnilo i v pracovním sektoru. Asociace Kenya Flower Council (KFC) představila nové pracovní zákony a certifikace, které chrání zaměstnance květinových farem. Kromě základních práv a bezpečných pracovních podmínek nabízí některé farmy i další benefity, jako například mateřskou dovolenou nebo školky pro zaměstnankyně s dětmi. Jsou to malé, ale důležité kroky, kterými se podobné asociace snaží zlepšit život pracovníků a obyvatel okolí jezera Naivasha, odkud pochází nejvíc květů prodávaných v Evropské unii, tedy u nás.
Zuzana má na sobě halenku z biobavlny značky One Village
CERTIFIKACE
Jako spotřebitelé se můžeme i v případě nákupu květin spolehnout na certifikace, které nám zaručí etický původ květů.
Fairtrade
Certifikace mezinárodní organizace Fairtrade International je už dostatečně rozšířená v potravinovém průmyslu. Společnost FLO-CERT jím však zastřešuje audity i v oblasti květinového průmyslu, kterými zaručuje, že lidé v rozvojových zemích dostávají za svou práci spravedlivě zaplaceno a pěstují rostliny s ohledem na životní prostředí. Pokud chce květinová farma získat tuto certifikaci, kromě základních požadavků musí zabezpečit svobodné odbory, zdravotní a bezpečnostní standardy, opatření proti sexuálnímu obtěžování a nesmí využívat dětskou práci. Musí taktéž šetrně nakládat s vodou a omezit používání některých pesticidů.
FloweR Label Program
Jde o asociaci, která vytvořila certifikaci, aby zabezpečila dobré pracovní podmínky v květinovém průmyslu a zároveň dohlédla na to, aby byl celý proces obchodování s květinami v pořádku i z environmentálního hlediska. Označení „Flower Label“ získají květiny, které byly vypěstovány podle nejpřísnějších společenských a environmentálních norem.
Floverde
Tato organizace představuje sociální a environmentální standard pro květinový průmysl. Přepracovaný proces certifikace zahrnuje například prověřování dokumentace květinové farmy, rozhovory se zaměstnanci či kontrolu výsledků laboratorních testů. Certifikát Floverde se soustředí hlavně na květinové farmy sídlící v latinskoamerických státech jako je Kolumbie a Ekvádor.
Kenya Flower Council
Tato asociace zastřešuje květinové farmy v Keni, které splňují její podmínky certifikace. V rámci tamního květinového průmyslu dohlíží na férovost společností, které květiny pěstují a prodávají, i na šetrnost k životnímu prostředí. Mezi certifikované členy se zapsalo už víc než 80 květinových farem.
EKOLOGICKÁ KVĚTINÁŘSTVÍ A KVĚTINÁŘSTVÍ S CERTIFIKOVANÝMI KVĚTINAMI NA DOMÁCÍM TRHU
Certifikované květiny se dají nakoupit i v Česku a na Slovensku. Existují však i alternativní květinářství, která si pěstují květiny na zahradách, polích či květinových statcích. Následující květinářství tak přestavují skvělou volbu pro všechny, kterým záleží na tom, odkud květy pochází nebo chtějí podpořit lokální květinový trh.
ČESKO
Efemér: Brněnská zahradní architektka Lucie Králíková založila společně s architektkou Klárou Zahradníčkovou květinářství Efemér, které je v souladu s jejich hodnotami a uměleckou tvorbou. Podporuje ekologické hospodářství a květiny si pěstují na vlastní zahradě nebo dováží od lokálních dodavatelů. Kytice tvoří na objednávku ze sezónních květiny a oživují přitom floristické umění.
Green Decor: Pražské ekologické květinářství Green Decor nabízí tzv. „poctivé květy“. Uvědomují si, odkud většina řezaných květů pochází, a proto se rozhodli podporovat prodej certifikovaných květin a především se soustředí na prodej květů vypěstovaných lokálně.
Plevel, Kytky od potoka, Lesem a Gardenista jsou další česká květinářství, která mají podobnou filozofii. Květy si pěstují na vlastních zahradách a polích, a proto nabízí jen sezónní druhy. V těchto květinářstvích tedy dostanete i každý týden kytici složenou z jiných druhů domácích květů.
Díky mapě od českého eko květinářství Louky květ dokážete vyhledat další ekologická květinářství nebo květinové farmy po celé České republice.
SLOVENSKO
Kvetináreň: Bratislavské řemeslné květinářství se sídlem přímo ve Starém městě nabízí sezónní tvorbu kytic. Většinu řezaných květů tedy získávají od lokálních pěstitelů nebo od spolehlivých dodavatelů ze zahraničí s certifikací Fair Trade.
Kvetinárstvo Margarétka: Květinářce Martině Vargové záleží na kvalitě a podpoře lidské práce, a tak se rozhodla nabízet jen květy od dodavatelů, podporujících podmínky „fair trade“ stanovené certifikační organizací FLO.
Černuška: V přírodním květinářství Černuška nabízí květiny pěstované ekologicky a šetrně v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Kytice tedy tvoří sezónně, dlouho je neskladují a ořezávají je tak, aby vytvořili co nejméně odpadu.
Mezi další alternativní květinářství bychom mohli zařadit i Alojze Mikuláška a jeho Gladioly a kosatce, které pěstuje v Lozorne, nebo dvě sestry, Magdu a Silvii Grambličkovy, a jejich květinový statek Zeliny z doliny, kde pěstují a tvoří kytice ze zahradních a lučních květů, které běžně v květinářství nenajdete. Takováto alternativní květinářství, která nabízí květy, vypěstované ve volných zahradách nebo polích plných lučních květů, podporují ekosystém a diverzifikují hmyzí život. Květináři v takovýchto případech nepoužívají škodlivé pesticidy a herbicidy, květiny uměle nezdobí a nestříkají. Přinášejí tak do pěstování květin autenticitu.
Za posledních deset let se u nás trh s eticky získanými a domácími květinami rozrostl. Spotřebitelé a prodejci jsou tedy čím dál uvědomělejší i při nákupu květů. Až příjde ta správná příležitost, zkuste zajít do květinářství s řezanými květinami, které byly vypěstovány eticky a s ohledem na životní prostředí.
LÍBÍ SE TI PRÁCE SLOW FEMME? PODPOŘ NAŠE AUTORKY.
Slow Femme magazín vznikl jako nezávislá platforma, nestojí za námi žádný mediální dům ani investor. Náš magazín stojí na dobrovolné práci všech členek redakce.
