Pokojové rostliny a udržitelnost: 5 základních věcí, na které si dát pozor
Že nám přítomnost rostlin přináší hned několik zásadních benefitů spojených s fyzickým i duševním zdravím, je jasné zejména po roce pandemie, kdy se pro mnohé z nás kousek zeleně v obýváku či jinde doma na dlouhé měsíce stal tím jediným spojením s přírodou. Jako každý trend je ale i poptávka po pokojovkách vykoupena paradoxní skutečností, že se za obchodem s rostlinami často skrývá spoustu extrémně neekologických aspektů. Co si tedy počít, jestliže nám záleží na pěstování rostlin i na přírodě samotné?
text: Alexandra Střelcová (Haenke) // foto: Alexandra Hrašková // editace & korektura: Lili Nguyen
Zdraví rostlin
V evropské legislativě existuje od roku 2019 tzv. rostlinolékařský pas, který má garantovat zdraví rostlin dovezených nebo vypěstovaných zde v EU – unikátní kód najdete většinou na květináči. Zejména velké zahrádkářské řetězce však neskladují rostliny správně, což se často projevuje nejen na jejich vzhledu, ale i zdraví. Ochablé kousky sice stojí pár korun, ale jsou náchylnější k nemocem a škůdcům. Předtím než cokoliv koupíte, zkontrolujte, v jakém je rostlina stavu – ušetříte si tak spoustu starostí a potenciálně tisíce korun za sbírku zničenou škůdci.
Původ rostlin
Většina pokojových rostlin pochází z tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie nebo Jižní Ameriky. Z těchto regionů sem ale jen tak něco nedovezete: je tomu tak hlavně z důvodu ochrany biodiverzity a prevence nemocí. Vaše monstera byla pravděpodobně vypěstována v Holandsku, Dánsku nebo Belgii za pomoci procesu známého jako tkáňová kultura – ta dokáže rostlinu naklonovat a zaručí, že bude odolnější vůči různým patogenům. Kupujete-li vzácné druhy od pěstitelů mimo EU, dávejte si pozor, aby rostlina nepocházela z divočiny: kvůli obrovské poptávce se teď rozmáhá pytláctví ohrožených druhů.
„Plant miles“ – uhlíková stopa pokojovek
Z holandské burzy se rostliny dostávají do obchodů po celé Evropě. Vozí se většinou kamiony se speciálně upravenými chladícími boxy tak, aby se jim při převozu co nejméně ublížilo. Pořád je to samozřejmě lepší, než kdyby se převážely přímo z tropů, i přesto se k uhlíkové neutralitě tento způsob zatím moc neblíží a v Čechách pěstitele tropických rostlin téměř nenajdete. Pokud chcete lokálně vypěstovanou pokojovku, naučte se spíše, jak rostliny rozmnožovat pomocí řízků.
Plast... všude samý plast
Jednorázový odpad je neodmyslitelnou součástí obchodu s rostlinami: rostliny se v plastových květináčích už pěstují a při převozu se používají plata a ochranné fólie taktéž z plastu. Celkový objem odpadu, který tento sektor vyprodukuje, je opravdu obrovský – jenom na Royal Flora Holland, největší světové burze květin a rostlin, se každý rok prodá přes 12 miliard kytek. A jak víme i z nedávné reportáže České televize o stavu recyklace v ČR, zdaleka ne všechno, co se hodí do žlutého kontejneru, se nakonec opravdu zrecykluje. Už nyní lze ale dostat rostliny v květináčích z kokosové drtě nebo bioplastu.
Rašelina
Doprava rostlin ale není zdaleka tím největším problémem: problematické je také to, v čem jsou rostliny zasazené. Základní substrát pro pokojové rostliny obsahuje automaticky rašelinu – jako fosilní palivo je její obnovitelnost v přírodě cca 20 000 let, a považuje se tak za neobnovitelný zdroj. Byť je pro pokojovky ideální, lze se bez ní obejít a namíchat si vlastní substrát. Na západ od nás je substrát bez rašeliny běžnou záležitostí, u nás je to zatím ojedinělá praktika.
Substrát bez rašeliny
Substrát bez rašeliny si můžete namíchat: jako alternativu lze použít třeba perlit a slisované kokosové čipsy, které vznikají jako vedlejší produkt potravinářství.
Workshopy Haenke
Baví vás pěstování rostlin a chcete se o tom naučit něco víc? Můžete se přihlásit na online workshopy Haenke, které jsou letos na jaře věnovány právě tématu pěstování rostlin s respektem k přírodě a s udržitelností v srdci.
Vstupenky seženete buď na e-shopu Haenke nebo se můžete registrovat přes GoOut.
O autorce:
Alexandra je spoluzakladatelkou Haenke, který prosazuje význam rostlin a přírody v různých aspektech naší společnosti, od zdraví a vědy po umění nebo design. Vystudovala marketingovou komunikaci a PR na Karlově univerzitě v Praze, a poté business v kreativních a kulturních sektorech na Goldsmiths College v Londýně. Je hostující lektorkou na Vysoké škole ekonomické v Praze a spolu s Terezou Škoulovou je hostkou podcastu Phytophilia.
O Haenke
Haenke založili Saša Střelcová a Julien Antih v roce 2016 s cílem zvyšovat povědomí o funkci rostlin a přírody ve společnosti. Pořádají přednášky a workshopy, nahrávají podcast Phytophilia a obecně ukazují význam rostlin pro život ve městech, od jejich funkce v interiéru přes potenciál pro lidské zdraví. Kromě žižkovského obchodu s pokojovými rostlinami a vymýšlení rostlinných instalací vnášejí rostliny a nové přístupy k městské zeleni do míst jako jsou domovy pro seniory nebo uprchlický tábor.
LÍBÍ SE TI PRÁCE SLOW FEMME? PODPOŘ NAŠE AUTORKY.
Slow Femme magazín vznikl jako nezávislá platforma, nestojí za námi žádný mediální dům ani investor. Náš magazín stojí na dobrovolné práci všech členek redakce.
