Využívání vody v módním průmyslu
Podívejte se do své skříně. Víte, kolik vody bylo přibližně potřeba na výrobu vašeho oblečení? A jaké množství se spotřebuje na obyčejné tričko nebo džíny? Uvědomují si značky, jaký mají vliv na kvalitu vody a životní prostředí? Podívali jsme se, jak fast fashion hospodaří s nejvzácnější surovinou na Zemi – s vodou.
text: Petra Boháčová // foto: Lucie Schubertová // editace & korektura: Lili Nguyen // modelky: Zuzana Žiačková, Jana Pavlovcová, Alexandra Hrašková a Veronika Ohrádková // děkujeme Green Decor za poskytnutí květin // za placenou spolupráci děkujeme Levi's®
Neviditelná vodní krize
Bavlna je nejrozšířenější přírodní textilií a neexistuje člověk, který by se s ní nedostal do styku. Není divu. Její využití praktikujeme tisíce let a vlastnostmi se jedná o opravdového favorita. Skvěle odvádí vlhkost, je pevná i příjemná na nošení a dobře se udržuje. Ročně se vypěstuje 25 milionů tun bavlny ve více než 80 krajinách světa.
Výroba jednoho bavlněného trička nás ovšem může stát až 2 700 litrů vody. Na vypěstování 1 kilogramu surové bavlny je potřeba 7 až 30 tisíc litrů vody, což celkově odpovídá 3 % světové spotřeby vody v zemědělství. V roce 2013 by množství vody spotřebované na exportovanou bavlnu z Indie, která je největším pěstitelem bavlníku na světě, dokázalo zásobit 85 % vlastního obyvatelstva. 1,85 miliardy lidí v Indii by tak mělo přístup až k 100 litrům vody denně po dobu jednoho roku. Přesto víc než 100 milionů Indů nemá dodnes přístup k bezpečné pitné vodě.
(Ne)zodpovědnost textilního průmyslu
I když se mnozí z nás snaží vodou šetřit, jak to jenom jde, a je to bezpochyby správně, v globálním měřítku je právě textilní průmysl hráčem, který plýtvá vodou nejvíce hned po pěstování ovoce a zeleniny a který ji navíc i vědomě znečišťuje. Jenom v roce 2015 využil textilní průmysl 79 miliard kubických metrů vody. Průměrná roční spotřeba vody jedné osoby v České republice byla v roce 2019 přibližně 48 500 litrů. 80 až 90 % odpadové vody z výroby se vrátí do řek bez jakýchkoliv úprav nebo filtrace. Každý rok navíc módní průmysl vypustí do oceánů půl milionu tun mikroplastů a je zodpovědný za víc emisí, než vyprodukuje mezinárodní letecká i lodní doprava dohromady. Jenom jedna z deseti módních značek přitom projevuje obavy ohledně znečišťování řek, oceánů a pitné vody.
Barevné oblečení, černá řeka
Dhaleshwari v Bangladéši má barvu černé tuše. Neuvidíte v ní ryby, jenom odpad. Leží totiž blízko továrny na výrobu a barvení oděvů. Místní regulace neomezují volné vypouštění znečištěné vody plné toxických látek přímo do toků řek. Jejich produkce není omezována, a tak směs karcinogenních chemikálií, barviv, těžkých kovů a solí putuje mimo jiné i přímo k zdrojům pitné vody místních obyvatel. Na výrobu vláken, barvení i bělení se používají tisíce chemikálií a jejich nezodpovědné vypouštění do ekosystému je nenávratné.
Až 2/3 textilií, které jsou testovány společností Greenpeace, obsahují chemikálie. I běžným a někdy zbytečně častým praním oblečení se vyplavují do vody z našich domácnosti do řek a pak dál do moří. Jednou z mnoha aktivit, které se snaží přijmout oděvní řetězce ke změně, je i iniciativa Detox My Fashion, která po sedmi letech aktivismu přiměla 80 společností k závazkům změnit tento toxický způsob fungování.
Džínový must-have
Ročně si lidé koupí na celém světě 450 miliónů párů džínů. Na výrobu pouze 40 párů přitom potřebné množství vody odpovídá objemu veřejného bazénu. Proč? Protože jsou vyrobeny z bavlny, která je na spotřebu vody náročná. Je proto víc než nezbytné začít přemýšlet nad způsoby, jak vyrábět pohodlné oblečení, na které jsme zvyklí, ale jinak a udržitelněji. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že nejlepší pro planetu by bylo úplné vyřazení bavlny z výroby. Aktuální trend v oblasti výroby džínů nabízí zajímavé alternativy – recyklování bavlny a kombinování bavlny s jinými materiály. Tyto metody jsou možnou cestou ke snížení světové produkce bavlny i k následnému lepšímu hospodaření s vodou.
Lepší džíny
Levi’s navíc našel inovativní způsob, jak používat pro výrobu oblečení a obuvi konopí. Kvůli své hrubosti nebývá na výrobu džínoviny tak oblíbený jako bavlna, zato vyžaduje mnohem méně vody na pěstování a díky rozpínavosti kořenů nepotřebuje žádné pesticidy a hnojiva. Značka proto s odborníky vyvinula proces bavlnizace konopí, díky čemuž je konopná příze měkká a džíny stejně pohodlné. Takové výrobky, pod názvem Levi’s Wellthread™, produkuje značka již od roku 2019.
Víc než 60 % všech Levi’s výrobků se dnes vyrábí pomocí technických inovací Water>Less®, spuštěných v roce 2011. Tyto speciálně vyvíjené techniky dokážou ušetřit víc než 96 % vody, která se na finální zpracovávání džínoviny používá. Levi’s proto ušetřil 3 miliardy a zrecykloval 1,5 miliardy litrů vody. Změkčování džínů vodou a aviváží nahradila značka tenisovými míčky a plastovými víčky od lahví. Už několik let Levi’s hrdě připomíná svým zákazníkům, aby si užívali patinu, která nošením na džínách vzniká a prali je jenom výjimečně, nebo vůbec. A v případě, že zatoužíte po změně střihu, nebo jiných úpravách, přineste je do Levi’s Tailor Shopu. Lepší než džíny vyhodit, je zkusit jim dát nový život.