Textilní průmysl je zodpovědný za produkci 8 % veškerých emisí skleníkových plynů, což je víc než letecká a vodní doprava dohromady. Když k tomu přidáme chemikálie využívané při výrobě a barvení oděvu v továrnách, které americká Agentura pro ochranu životního prostředí označuje jako původce nebezpečných odpadů, máme z toho zaděláno na slušný problém, který je potřeba co nejdříve řešit. Jaké výzvy tedy módní průmysl v nadcházejících letech čekají?

text: Karo // grafika: Veronika Ohrádková // editace textu: Lili Nguyen

1. Transparentnost informací napříč celým módním řetězcem

Ta je klíčová pro zlepšení podmínek sociálních, environmentálních, etických a finančních. Zpřístupněním informací třetím stranám, především zákazníkům, dojde ke změně business modelu. Pokud vás zajímá, jak moc je vaše oblíbená značka transparentní, prolistujte si Fashion Transparency Index 2020.

Tip: co znamená transparentnost a jak si vede váš oblíbený Fast Fashion řetězec?

2. MÓDNÍ PRŮMYSL V BojI s klimatickou změnou

Módní průmysl je velkým přispěvatelem klimatické změny. Skleníkové plyny vyprodukované pěstováním bavlny, tvorbou textilií a dopravou k nám do obchodů, jsou v současnosti vyšší než ty z mezinárodní letecké a námořní dopravy dohromady (1,2 miliardy tun ročně). Podle odhadů tak celosvětový módní a obuvnický průmysl přispívá 8 % ke světové produkci skleníkových plynů, a pokud setrvá v současném stavu, zvýší se toto číslo do roku 2030 více než 60x. Prvním větším krokem ke změně byla dohoda mezi 150 oděvními firmami v rámci tzv. Fashion Pact, který byl uzavřen v srpnu 2019 a který je zavazuje k nulové úrovni emisí do roku 2050. (zdroj)

Tip: Světoví miliardáři chtějí změnit módní průmysl

3. Efektivní používání vody, energií a chemikálií

Světová banka odhaduje, že 20 % průmyslového znečištění vody pochází z textilního průmyslu (zdroj). V souvislosti s výše zmíněnou klimatickou změnou se očekává zvýšení ceny energií a pitné vody, která se stane vzácnou. I proto je potřeba již nyní pracovat na zefektivnění jejich užívání. Odhaduje se, že lze v průměru snížit spotřebu vody při výrobě oděvu až o 11 % a energií o 7 %. Redukce nebezpečných chemikálií, které se využívají při barvení a činění kůže (proces, kdy se surová kůže mění na částečně opracovanou useň) pomůže zlepšit zdravotní stav dělníků a sníží zatížení životního prostředí. (zdroj)

Zdroj: A New Textiles Economy: Redesigning fashion’s future

4. Respektující a bezpečné pracovní prostředí

Přímo zaměstnanců v továrnách se týká další z výzev – zvýšení bezpečnosti práce a potlačení diskriminace. Firmy se tomuto úkolu již intenzivně věnují. Zaměřují se na zdravotní a bezpečnostní podmínky v rozvojových zemích, zajímají se o nerovnost a diskriminaci mezi zaměstnanci. Respektování základních lidských práv není pouze o etickém chování, ale přináší výhody i firmám jako např. vyšší produktivitu, méně nemocenské, méně poruch a nižší cirkulaci zaměstnanců a ve výsledku tak i vyšší zisk. (zdroj)

Tip: 10 důvodů levného oblečení aneb kdo ušil mé triko

Tip: Reportáž: textilní továrna na živo

5. Udržitelný materiálový mix

Produkce konvenční bavlny je velmi náročná na vodu (na vyprodukování jednoho trička se spotřebuje až 2 720 litrů vody, tedy asi tolik, kolik by jeden člověk vypil za dva roky). Použití vhodných materiálů při výrobě oblečení je jedním z nejdůležitějších kritérií v otázce dopadu módního průmyslu na životní prostředí, který pomůže výrazně snížit uhlíkovou stopu. Vhodnou cestou může být využívání čistě přírodních, obnovitelných a biodegradabilních vláken. Odhaduje se, že nahrazením konvenční bavlny tou organickou se sníží spotřeba vody až o 90 % a o 62 % klesne spotřeba energií. Stejně tak nahrazení polyesterových vláken jeho recyklovatelnými protějšky přispívá ke snížení toxických chemikálií až o 90 %, energií o 60 % a emisí až o 40 %. (zdroj)

Tip: Móda v době klimatické krize

6. Cirkulární módní systém

Současný módní průmysl stojí na tzv. lineárním systému tedy „vyrob, kup, vyhoď”, díky čemuž končí na skládkách 73 % vyprodukovaného oblečení, méně než 15 % vyhozených oděvů je určeno k recyklaci a méně než 1 % je upcyclováno do podoby nového kousku. Podle současných odhadů se předpokládá, že se do roku 2030 populace zvýší na 8,5 miliardy lidí a světový textilní průmysl vzroste o 63 %. Zatímco poptávka po novém oblečení každým rokem roste o 2 %, počet nošení naproti tomu klesá o třetinu v porovnání s rokem 2000. Jako příčina může být i to, že při navrhování nového oděvu se nebere v potaz jeho odolnost a recyklovatelnost. Často se využívá mix materiálů, které od sebe zatím neumíme při recyklaci oddělit. I kvůli tomu je současný textilní průmysl na hony vzdálen cirkulárnímu systému, v rámci nějž jsou materiály navrženy tak, aby je bylo možno později recyklovat s cílem zamezit vzniku odpadu. (zdroj)

Tip: Víte, jak poznat kvalitní oblečení? Těchto 10 tipů vám pomůže

Tip: Rozdíl mezi recyklací a upcyclingem

7. Zvýšení mezd dělníků v továrnách

Celosvětově zaměstnává textilní průmysl na 60 milionů lidí napříč celým výrobním a prodejním procesem. Organizace Clean Clothes Campaign provedla průzkum toho, jak si dnes firmy, co se týče mezd, stojí. Ačkoli se firmy zavázaly k vyplácení mezd, které pokryjí základní lidské potřeby, většině se těmto závazkům zatím nedaří dostát. V zemích, kde se oblečení vyrábí, je zákonem stanovená minimální mzda, která však bývá nižší než zmíněné životní minimum. Pozitivní je, že mezi firmami dochází k vyjednávání o mzdách. V jedné továrně si nechává oblečení šít více značek, a pokud se názorově nepotkají, nemá nový přístup k zaměstnanecké politice šanci. (zdroj)

8. Čtvrtá průmyslová revoluce

Ta se týká digitalizace módního průmyslu, která by podle reportu CEO Agenda 2019 mohla přinést sociální, environmentální a ekonomické benefity. Nové technologie by mohly usnadnit náročné činnosti jako např. barvení a stříhání látek a zároveň předcházet plýtvání vodou a energiemi, a tím zamezit zbytečnému odpadu. Na druhou stranu si však vyžádá zrušení řady pracovních míst, jež se dotkne až 90 % textilních dělníků. Už v roce 2020 by měly stroje zastat až 25 % celkové práce, a tak je potřeba začít hledat řešení, díky nimž nepřijdou tamní dělníci o práci. (zdroj)

Budoucnost je nyní

Stopu, kterou za sebou nechává módní průmysl, nelze snadno smazat a jeho transformace do více zodpovědného modelu nebude snadná. Velký díl práce stojí na nás, jakožto zákaznících, a našem přístupu k nákupu nového oblečení a využití toho, co už máme ve skříni. Víte, jak poznat kvalitní oblečení? Těchto 10 tipů vám pomůže!

Global Fashion Agenda je fórum pro spolupráci mezi oděvními firmami se zaměřením na udržitelnost, které podporuje změnu globálního oděvního průmyslu ve všech jeho částech – produkci oblečení, obchodování s ním a jeho konzumaci.

Magazine