Módní průmysl a COVID-19

čtení na 15 minut

Módní svět se za současné koronavirové pandemie otřásá v základech. Firmy jsou nuceny zavírat obchody, ruší se přehlídky, kampaně a taky dodávky nového zboží. Jaký dopad bude mít krize na oděvní firmy a jejich zaměstnance?

text: Marie Polášková a Karo // editace textu: Lucie Víchová

Jako každé léto by nás touto dobou čekalo sestavování šatníku s vyhlídkou dovolené u moře. Za současné situace je však poptávka po plážových kouscích mizivá, a tak prodeje oblečení už v březnu, kdy se tento sortiment prodává, globálně poklesly o 34 %. Zákazníci na nákup módních kousků neměli náladu, důležitější pro ně bylo pořízení nutného zboží.

Stav módního průmyslu před koronakrizí

O neudržitelnosti současného nastavení módního průmyslu se mluví již delší dobu. V reportu The State of Fashion 2020, který každoročně vydává organizace Business of Fashion a konzultační společnost McKinsey, byla jasně vyslovena nedůvěra velkých módních hráčů vůči roku 2020. Důvodů k pesimismu bylo několik: komplikace na finančních trzích v rozvojových zemích a obava z recese, převrácení dodavatelských řetězců, změna nákupního chování zákazníků či noví hráči na asijském trhu. Obchodníkům také globálně zůstávalo na skladech, navzdory akčním cenám, 30–⁠40 % neprodaného zboží.

Fakta o módním průmyslu v době koronakrize

Konzultační firma McKinsey odhaduje:

Globální pokles tržeb v oděvním a obuvnickém průmyslu za rok 2020 o 27–⁠30 % ve srovnání s rokem předchozím.
Finanční krizí je ohroženo 80 % oděvních firem. V následujícím roce tak předpokládá, že velké množství oděvních firem vyhlásí bankrot.
Řetězec Zara v červnu vyhlásil uzavření 1200 obchodů po celém světě a místo toho investuje do rozvoje svého e-shopu. Důvodem je pokles prodejů v prvním kvartálu letošního roku o 44 %. Přesun do internetového prostředí se však netýká pouze Zary, ale i dalších značek, které byly v čase uzavření kamenných obchodů odkázány pouze na tento prodejní kanál.
Z Česka odchází některé již zavedené značky, třeba francouzský řetězec Camaieu v jehož bezmála 30 českých pobočkách ještě předloni Češi utratili přes 300 milionů korun. Koncern H&M oznámil, že zavře téměř 200 poboček. O které se bude jednat zatím neuvedl.
Epidemie samozřejmě nepostihla jen velké řetězce. Tvrdě dopadla i na malé české tvůrce. Ti přišli o zakázky, potýkají se se zdražením materiálů i pracovní síly. Se ztrátami firmy počítají i do budoucna, protože velkou část příjmů tvoří nákupy zahraničních turistů.

Zbav se čeho můžeš aneb obří letní výprodeje

„Tento sektor průmyslu je stále z osmdesáti procent závislý na kamenných obchodech, které byly na několik týdnů uzavřené,“ uvedl Imran Amed, zakladatel a CEO webu The Business of Fashion. The Economist uvádí, že „na rozdíl od potravin nebo léků, se oblečení nezkazí, ale vyjde z módy”. S cílem utržit alespoň nějaké peníze se tak mnoho módních řetězců rozhodlo pro obří výprodeje.

„Při plánování množství zboží firmy počítají s pár procenty neprodaných kusů — jedná se o tři až pět procent. Tato strategie má zajistit, že se nabídka setká s poptávkou. Nyní je však množství neprodaného zboží největším problémem retailerů,” řekla Julie Hutchinson, mluvčí Parker Lane Group (konzultační a logistická firma).

Řetězce čekají v rámci přežití drastické výprodeje a likvidace zboží. Nejde však jen o to, které už je v obchodech. Další oblečení čeká v lodních kontejnerech, skladech a dílnách v jihovýchodní Asii. Zatímco někteří retaileři, jako například Primark, zrušili další objednávky (na náklady dodavatelů a manufaktur), jiní se budou snažit prodat oblečení co nejdříve.

Pozn.: Módní průmysl v současné chvíli funguje na principu tzv. mixed modelu, kdy oděvní firmy odpovídají pouze za předvýrobní design a povýrobní marketing. To, co se děje mezi tím, mají na starost subdodavatelé, kteří v zemích třetího světa hledají nejvýhodnější továrnu, které zadají zakázku. Oděvní firmy pak platí pouze za hotový produkt, nikoli za materiál a již odvedenou práci.

Módní řetězce ruší objednávky dalšího zboží

Z důvodu neprodaného jarního zboží, které firmám leží na skladech, jsou oděvní firmy nuceny šetřit. Jedním z prvních škrtů jsou logicky nové objednávky z východní Asie. Západní oděvní firmy zrušily zakázky za více než 2,8 miliardy dolarů, čímž potenciálně způsobily humanitární krizi – pozdní výplaty zapříčinily, že miliony zaměstnanců textilních továren stojí tváří v tvář velkým finančním problémům (často nemají na základní lidské potřeby).

Pandemie ve světě a její dopad na módní průmysl

Bangladéš

Nejméně 1,2 milionu bangladéšských dělníků je přímo ovlivněno zrušením objednávek a tisíce továren a dodavatelů ztratilo své kontrakty (v zemi působí na 4 500 oděvních továren a několik tisíc menších dílen – tzv. sweatshopů). Majitelé továren jsou v úzkých — většina z nich přiznala, že svým zaměstnancům nejsou schopni vyplatit mzdu a uvedli, že nejsou schopni vyplatit odstupné propuštěným dělníkům.

Kambodža

V Kambodži bylo z důvodu koronavirové krize uzavřeno na 180 továren, což má dopad na více než 150 000 pracovníků, kteří v tuto chvíli doslova živoří, nehledě na další dva miliony rodinných příslušníků, kteří jsou na těchto pracovnících doslova závislí. Vláda se však rozhodla ekonomice v zemi pomoci darováním dvou miliard dolarů na zemědělství a na podporu nezaměstnaných v textilním a turistickém odvětví. Podobná situace je v Guatemale a na Haiti.

Česko

Se zavřením kamenných obchodů samozřejmě přišly i obrovské ztráty na tržbách těchto prodejen. Obchody tak přežívaly zejména díky svým e-shopům, ačkoliv ani ty nedokázaly nahradit běžné tržby z kamenných obchodů. A co si zákazníci nejčastěji objednávali? Nejspíš nás nepřekvapí, že šlo o oblečení na doma (tepláky a mikiny), pantofle a sportovní oblečení. Díky podpoře zákazníků a kampani #malynakupvelkapomoc dokázaly tuto nejistou dobu přečkat i menší obchody s udržitelnou módou.

Kampaň #PayUp

Na konci března spustilo hnutí Remake (upozorňující na problémy fast fashion) kampaň #PayUp, jejímž cílem je přimět značky, aby zaplatily dodavatelům za zrušené objednávky. Díky petici, kterou už podepsalo přes 222 000 lidí, osmnáct módních řetězců souhlasilo, že dodavatelům zaplatí plnou částku za zrušené objednávky, tedy celkem 7,5 miliardy dolarů. Mezi tyto značky, které na petici pozitivně zareagovaly a zpětně zaplatily svým dodavatelům, patří Adidas, asos, H&M, Zara, Tesco, Nike, next, Marks & Spencer a další. Petici můžete podepsat zde. C&A nebo Primark odmítly vyplatit celou částku za své zrušené objednávky. Pod tlakem veřejnosti se k příslibu zaplacení přidávají i další firmy. Aktuální dění můžete sledovat na webu #PayUp.

Luxusní zboží v době pandemie

A co luxusní móda? I tu pandemie hluboce zasáhla. A dost možná pozitivně. Ředitel módního domu Gucci Alessandro Michele v souvislosti s pandemií oznámil, že přehodnocuje pracovní tempo a chtěl by zvolnit. Namísto šesti až osmi kolekcí ročně by měly být nově pouze dvě kolekce za rok, a to nezávisle na sezóně. Saint Laurent také před několika týdny oznámil, že pro tento rok končí s módními přehlídkami. Toto zpomalení luxusních značek může být prvním krokem pro celkové zpomalení módního průmyslu, větší orientaci na kvalitu a výrobu nadčasových kousků. Novinky o dění najdete na našem Instagramu.

Nezávislí módní návrháři

Skupina nezávislých módních návrhářů a majitelé nezávislých obchodů z celého světa během pandemie společně přišli s návrhem, jak by módní průmysl mohl (a měl) vypadat. Co jsou tyto tři navrhované body?

1. Změna módního kalendáře

Nezávislí návrháři často bojují s problémem, že z důvodu špatného načasování velké fast fashion řetězce kopírují jejich návrhy a dodávají je na trh dříve. Proto by se měl kalendář akcí těchto nezávislých návrhářů pozměnit, a to tak, že se synchronizují fashion show, dodávky kolekcí a módní sezóny, aby byly v souladu s daným ročním obdobím velkých řetězců.

2. Jiný koncept fashion show

V tuto chvíli jsou fashion show převážně pro novináře, celebrity a influencery a obyčejní lidé je mohou sledovat skrze online přenos. Formát show by si měl tudíž každý návrhář udělat podle sebe, pro své vlastní zákazníky. Zároveň by na návrháře neměl být kladen tlak, že módní přehlídka musí proběhnout každou sezónu.

3. Menší závislost na slevách

Z důvodu koronavirové pandemie zbylo mnoho neprodaného zboží z jarní/letní sezóny 2020 a je pochopitelné, že maloobchodníkům nezbývá nic jiného, než uspořádat velké výprodeje. Nicméně toto se děje každou sezónu nezávisle na tom, kolik se prodalo oblečení, a tak se nadbytek ušitého oblečení neřeší. Nejen, že by slevy měly začít o dost později – nejlépe až po skončení sezóny a ne už uprostřed, ale zároveň by se měly zrušit velké slevové dny jako Black Friday a podobně, které vedou k impulzivním nákupům.

Co bude dál?

Koronavirová krize byla pro všechny šokem. Úplné zastavení však přineslo i jisté benefity: možnost změnit určité návyky či nacházet vhodná řešení s udržitelným kontextem. Způsob, jakým módní průmysl funguje, je díky pandemii revidován. Doporučuje se, aby se značky v pokoronavirové době zaměřily na více nadčasové kousky, které mohou být nošeny v jakékoliv sezóně, aby produkovaly méně oblečení a zmenšily množství neprodaného zboží. Jak bude módní průmysl po pandemii přesně vypadat, je hlavně na nás konzumentech. Koronavirová krize však naučila módní průmysl, že lidé touží oblékat se do kousků, které nezatěžují planetu, a zajímají je etické postupy a transparentnost.