10 informací o výrobě džín, které jste nevěděli
čtení na 10 minut
Rifle v současnosti tvoří základní kousek v šatníku téměř každého z nás. Mohli bychom dokonce tvrdit, že jsou módním fenoménem, když se jich ročně vyrobí až 6 miliard. Rychlostí a množstvím výroby se staly úspešnou komoditou fast fashion řetězců. Jak tato výroba vypadá a jak ovlivňuje nás a životní prostředí?
text: Diana Pavlíková // editace textu: Lili Nguyen // korektura: Veronika Kučerová // grafika: Monika Kudličková
Foto: Alexandra Hrašková // modelka: Zuzana Žiačková
JAK VYPADAJÍ BĚŽNÉ RIFLE?
Rifle se skládají z více komponentů a materiálů. Typické rifle z modrého denimu (představme si například klasiku, která odstartovala tento módní trend už v 19. století v USA – džíny Levi's 501) jsou obyčejně vyrobené ze 100% bavlny, občas sa přidává syntetická příměs v podobě 3% elastanu. Nýty, které zabraňují párání švů, se vyrábějí z mědi. Zip, knoflíky a patentky jsou z oceli. Štítek na riflích je z textilu, kůže nebo plastu a přišívá se bavlněným vláknem.
Takto vypadá finální výrobek, který velmi dobře známe. Za cestou od bavlny k riflím však stojí dlouhý výrobní proces. Od sběru bavlny přes výrobu bavlněného vlákna, barvení syntetickými barvami, pletení, šití, upravování riflí (např. pískování), až po distribuci a prodej. Jeden pár riflí tak může procestovat až 8 států (napříč kontinenty), než se dostane k nám domů.
JAK SE VYRÁBÍ DŽÍNY?
V žebříčku množství vyexportovaných riflí vedou asijské země jako Čína, Indie, Bangladéš, Turecko, Pákistán, Vietnam, Srí Lanka a Japonsko. Kromě východních krajin jsou výrobou známé i Mexiko a Egypt. Hlavním střediskem výroby riflí je však čínské město Xintang, kde se ročně vyrobí až 300 miliónů párů riflí.
Obyvatelé provincie obecně považují práci v továrnách na výrobu riflí za nebezpečnou a většinu zaměstnanců tak tvoří imigranti ze vzdálenějších oblastí. Továrny se snaží nalákat zaměstnance na vyšší mzdu, kterou však dostanou až po třech měsících práce – po tuto dobu musí pracovat zadarmo a většina z nich navíc nemá zabezpečené pojištění ani ochranné oděvy.
Pracovník továrny ve městě Xintang se v rozhovoru pro neziskovou organizaci China Dialogue svěřil, že ho před nástupem nikdo neupozornil na nebezpečné chemikálie, se kterými musel při praní a barvení riflí pracovat. Mnohým kolegům se po čase objevila na kůži červená vyrážka. „Místní mi pověděli, že dlouhodobí zaměstnanci už ani nedokážou zplodit dítě,“ dodal.
VLIV NA ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Spotřeba vody
Alespoň jedny džíny máme v šatníku téměř všichni. To, co většina z nás neví, je množství vody nutné pro jejich výrobu. Pokud do výsledku započítáme i vodu potřebnou na vypěstování bavlny, při produkci jednoho páru se spotřebuje až 9 500 litrů vody!
Znečištění řek
Během výroby se taktéž nedbá na znovupoužití vody. Naopak se voda využívá jen jednou a potom se vypustí do řek. Proto patří vodní toky v blízkosti oděvních továren – jako Li-ťiang v Číně, Buriganga v Bangladéši nebo Citarum v Indonésii – mezi ty nejznečištěnější. Znečištění řek chemikáliemi, které se používají při výrobě riflí, způsobuje kromě úhynu ryb i nedostatek pitné vody pro obyvatele, resp. závažné rakovinové onemocnění při užívání vody z těchto řek (někteří obyvatelé totiž nemají přístup k jinému zdroji pitné vody).
Chemikálie
Nezisková organizace Greenpeace analyzovala 21 vzorků vody z řek z okolí čínského města Xintang. V 17 Z nich objevila vysoce toxické těžké kovy, jelikož látky jako rtuť, chrom, kadmium, olovo a měď se používají při úpravě riflí, díky které získávají tzv. „obnošený“ vzhled. Tyto kovy se dostávají do řek a taktéž do půdy, čímž dále ovlivňují i hospodářskou úrodu a zvířata.
Nebezpečné úpravy riflí
V současnosti existuje více denimových trendů jako „acid wash“ či „obnošený“ vzhled. Tyto trendy se vytvářejí technikami, které nejenže ovlivňují životní prostředí, ale v některých případech dokonce ohrožují životy pracovníků.
Pískování se využívá při úpravě riflí, které mají tzv. obnošený vzhled. Na úpravu povrchu materiálu se používá silný proud písku vypouštěný pod vysokým tlakem na látku. Jde o nejlevnější techniku na vytvoření zmíněného vzhledu, může být však důsledkem závažných zdravotních problémů pro oděvní pracovníky. Nejnebezpečnější je manuální pískování, při kterém zaměstnanci ručně míří hadicemi, ze kterých pod vysokým tlakem stříká křemenný písek na rifle. Do ovzduší se tak dostává velké množství prachu s obsahem volného oxidu kremičitého, který se pracovníkům bez ochranných prostředků usazuje v plicích a způsobuje onemocnění s názvem silikóza. Tato technika je sice v některých státech zakázaná, ale stále se využívá v textilních továrnách v Bangladéši, Mexiku, Číně nebo například v Indii.
Praní s kameny: Tato technika přišla ještě před „acid wash“ trendem. Pracovníci denimové výrobky vyperou spolu s kameny a poté je vyperou ještě několikrát. Tímto způsobem se dosáhne „obnošeného“ vzhledu. Při opakovaném praní se však spotřebuje až 70 litrů vody jen na to, aby byly rifle zbavené písku a prachu.
Bělení: Pro vytvoření vzhledu „acid wash“ se do praní s kameny přidávají i bělicí chemikálie jako chlór, bělidlo či chlornan. Po práci s chemikáliemi se musí rifle neutralizovat, aby dál nedráždily pokožku. Při této metodě se opět využívá velké množství vody, přičemž i tato voda obsahuje chemikálie, které zabíjejí dobré bakterie nacházející se v čistých vodních tocích.
JEDEN PÁR RIFLÍ
Podle dokumentárního filmu RiverBlue jeden pár riflí 501 značky Levi's za životní cyklus:
zužitkuje 3 500 litrů vody,
spotřebuje 400 MJ energie,
vypustí 32 kg oxidu uhličitého do ovzduší, což je ekvivalentem
k množství vody tekoucí z hadice po dobu 106 minut,
energie spotřebované počítačem za 556 hodin,
oxidu uhličitého vypuštěného za 125 naježděných kilometrů.
Jak vyrobit džíny udržitelně? Tyto značky to umí!
V současnosti se v módním průmyslu objevují snahy změnit a zlepšit výrobu denimových výrobků. Mnoho udržitelných pokusů stojí jen na jednom pilíři zlepšení (například výroba riflí z organické bavlny nebo zohlednění pouze etické stránky výroby). Tento rok však vznikla iniciativa Jeans Redesign pod vedením nadace Ellen MacArthur Foundation, aby vytvořila udržitelnější denim a zapojila ho do cirkulární módy. Chce se tedy věnovat všem problémům a aspektům spojených s výrobou denimu, což přináší mnohé výzvy.
Tato iniciativa bude spolupracovat se značkami, které chtějí začít vyrábět džíny udržitelně. Budou dbát na čtyři kritéria:
výdrž materiálu,
možnost recyklace materiálu,
transparentnost značky ve výrobním procesu,
nezávadnost materiálu pro lidské zdraví.
Znamená to, že iniciativa bude věnovat pozornost tomu, aby bavlna na výrobu riflí byla organická a pocházela z ekologického hospodářství. Taktéž jsou zakázané povrchové úpravy, které škodí životnímu prostředí a zdraví pracovníků, jako například pískování, bělení apod. Co se týká výdrže materiálu, džíny musí vydržet minimálně 30 vyprání a značka musí informovat o osvědčených postupech, jak se o materiál starat.
Program iniciativy bude také zahrnovat i jistá omezení. Značky budou muset alespoň dočasně omezit počet stylů a typů riflí, které nabízejí. Cesta k udržitelnosti přece vede právě přes snížení počtu nýtů, zakázání nebezpečných úprav riflí, vyřazení směsových materiálů s obsahem polyesteru nebo elastanu atd. Ultimátním cílem iniciativy Redesign Jeans je taktéž vytvořit cirkulaci v denimovém průmyslu. To znamená, že značky by měly od svých zákazníků už nepoužívané rifle sbírat, recyklovat je a materiál použít na výrobu nových riflí. Za tímto cílem stojí ještě dlouhá cesta, která bude plná otázek, výzkumu a možných chyb. Autoři iniciativy však věří, že i tato snaha přinese jistou změnu do problémové části módního průmyslu.
ALTERNATIVY K VÝROBĚ RIFLÍ
Cesta k udržitelné výrobě riflí je teprve na začátku, už nyní však existují možnosti, ze kterých si můžeme vybrat. Pokud sháníte nové džíny, zkuste prozkoumat značky, které nabízejí následující:
džíny z recyklovaných materiálů,
džíny vyrobené z nepotřebných zbytků,
upcyklované džíny,
džíny vyrobené z organické bavlny,
pronájem džín např. od firmy MUD Jeans, kterou v ČR zajišťuje Freshlabels atd.
ZNAČKY
Světoznámá americká značka Levi’s objevila tento rok způsob, jak efektivně recyklovat jejich staré džíny a použít je na výrobu nových. Chtějí tak snížit spotřebu vody, která je potřebná i na pěstování samotné bavlny. Nově vyvinutý materiál vytvořený pomocí inovativní technologie od švédské firmy Renewcell se nazývá „Circulosa“ a připomíná spíše viskózu než bavlnu. Protože má odlišnou strukturu, designéři se rozhodli vyrobit rifle ze směsi textilu a organické bavlny. Dokonce i střih a design jsou navržené tak, aby se daly džíny jednodušeji recyklovat. Díky těmto krokům míří značka k úplné cirkulární výrobě.
Holandská značka MUD Jeans vyrábí rifle ze směsi recyklovaného materiálu a organické bavlny, přičemž se soustředí i na etickou stránku výroby riflí. V roce 2013 spustila značka revoluční program pronájmu džín. Tento systém zaručuje, že se každý pár riflí vrátí tam, odkud přišel, a následně ho může značka zrecyklovat na nový. Spotřebitelé si mohou džíny pronajmout a ponechat si je tak dlouho, jak chtějí, přičemž budou mít k dispozici možnost dát si rifle kdykoli zadarmo opravit. Pokud však chtějí sledovat nejnovější denimové trendy, mohou si džíny po roce vyměnit za nové. V ČR tuto službu zajišťuje Freshlabels.
1. Nudie Jeans // 2. Kings of Indigo // 3. Levi’s // 4. E. L. V. Denim // 5. MUD Jeans
Britská značka E. L. V. Denim využívá na výrobu riflí zbytkové materiály, které by se v opačném případě vyhodily a skončily na skládce. Kromě toho celý proces výroby probíhá lokálně v Londýně (od výběru materiálu přes praní až po šití) a spotřebuje se pouze sedm litrů vody na jeden pár.
Už první kolekce švédské značky Nudie Jeans byla vytvořena s důrazem na udržitelnost a v roce 2012 dokonce začali vyrábět džíny ze 100% organické bavlny. Ztělesňují myšlenku výroby riflí, které nám mají vydržet celý život. Vyrábějí je proto kvalitně a zdarma nabízí opravy. Spolupracují jen s továrnami, které splňují jejich environmentální a sociální kritéria.
Holandská značka Kings of Indigo se při výrobě denimu soustředí na pět pilířů udržitelnosti, které zahrnují ekologické materiály, spotřebu vody, sociální odpovědnost, přepravu a snížení odpadu. Tento rok se jim podařilo dosáhnout vícero stanovených cílů: získali veganský certifikát od organizace PETA, zveřejnili první kapsulovou kolekci, při které vůbec nevyužili novou bavlnu, vytvořili nový kompostovatelný materiál na výrobu elastického denimu a zakázali nebezpečnou úpravu riflí pomocí manganistanu draselného. Jejich džíny jsou vyráběny ze 100% certifikované organické bavlny (certifikát GOTS nebo OCS), přičemž ve svých továrnách zabezpečují spravedlivé a bezpečné pracovní podmínky.
