Mikrovlákna plavou s proudem
S každým vypráním i nošením se naše oblečení zmenšuje. Nejde jen o záhadně upnutou sukni či triko, ale o vlákna o délce méně než 5 mm, která se odírají z látky a putují, kam je voda nebo vítr zanese – třeba až do našeho žaludku a plic. Jde o mikrovlákna, které představují nejen ekologické riziko, ale také zdravotní nebezpečí.
text: Hana Šiková // editace & korektura: Lili Nguyen // foto: Alexandra Hrašková
Co jsou mikrovlákna?
Zkoušeli jste si někdy vyrábět přízi? Malá vlákna se spřádají dohromady, až vytvoří zdánlivě jednolitý celek. Vlněný svetr vás ale stále upomíná na tato drobná vlákna. Každé malé vlákno se skládá ještě z menších. Na stejném principu funguje každá látka, od merina až po nylon. Z každého oblečení se tak oděrem uvolňují malá vlákna, ať už viditelná pouhým okem nebo takzvaná mikrovlákna.
Zdroj: AEG
Není mikrovlákno jako mikrovlákno
Problém nastává, když se zamyslíme nad tím, z čeho tato vlákna vlastně jsou. Více než dvě třetiny našeho oblečení je v současné době ze syntetických materiálů, přičemž polyester obsahuje přibližně polovina všeho oblečení. Těch je celá řada, ale jedno mají společné – jsou biologicky nerozložitelné. Zůstávají tak s námi, hromadí se a přispívají k plastovému znečištění. Odhaduje se, že v mořské vodě tvoří mikroplasty z oblečení až 35%. Z vody se tyto mikrovlákna a další mikroplasty dostávají i do ryb, které pak skončí na našem stole.
Nejde však jen o čistě syntetické materiály, problém nevyřešíme jen tím, že je přestaneme nosit (což není ani úplně praktické). I přírodní vlákna, obzvlášť bavlna, jsou totiž chemicky upravovaná, tedy s jejich uvolňováním s nimi putují i tyto látky.
Dlouho se myslelo, že mikrovlákna se z oblečení uvolňují pouze při praní. Bohužel vědci zjistili, že tak děje i při nošení. Tomu se bohužel nevyhneme, je to ale o jeden důvod více proč pravidelně vysávat. Více zbraní máme k dispozici u praní a tak je vhodné zaměřit svou pozornost tam.
Jak omezit mikrovlákna vyloučená praním?
Prvním krokem je strategicky přistupovat k praní celkově. Tam, kde je možné nečistotu odstranit lokálně (třeba pouze zašpiněný rukáv), vyčistěme pouze dotčené místo v ruce. Spoustu kousků není nutné prát po každém nošení a stačí je mezi nošeními vyvětrat.
Když dojde na praní, neplýtvejme místem v pračce. Čím méně oblečení, tím více tření a tím více uvolněných mikrovláken. Ze stejného důvodu tak za sebou více mikrovláken „trousí“ volně pletené akrylové svetry než pevně utkané sportovní oblečení.
Občas se v moderním životě zdá, že co odteče z pračky, to jakoby zmizí do potrubí. Bohužel tomu tak není a společně s vodou putují i mikrovlákna a páchají paseku jinde. Proti tomu můžeme částečně bojovat filtrací. V současnosti existují přídavné filtry do praček, někteří výrobci je instalují i přímo do nich. Dalším pomocníkem jsou filtrovací pytle, podobné těm na jemné prádlo. Jednou za čas se v nich shromáždí dostatečné množství vláken a je možné je vyndat a vyhodit do koše.
Posledním komerčně dostupným způsobem jsou kuličky, které na sebe vlákna naváží. Účinnost těchto metod se liší v závislosti na značce a použitých testovacích podmínkách. Můžeme mluvit o hodnotách kdekoli mezi 20 a 80 procenty. Žádná metoda není stoprocentní a nejlepší zbraní je kombinovat, například filtr společně s praním v pytlíku.
Mikrovlákna: velký problém, (zatím) omezená řešení
Syntetickým nebo chemicky upraveným látkám se dnes bohužel nevyhneme. Stejně tak nás bude i problém s mikrovlákny pronásledovat dále a budou přispívat horám plastu v oceánech. Jako jednotlivci proti tomu můžeme částečně bojovat filtrováním při praní a pečlivým zamyšlením, co je třeba vůbec prát.
