Bezobalová prodejna Bezobalu Praha Florenc

„Prací prostředky jsou jedna z nejkomplikovanějších věcí na vývoj.” Tato slova zazněla od odborníků z firmy Procter & Gamble na semináři na půdě mé univerzity. Utvrdila ve mně moje dlouhodobé přesvědčení, že praní je hluboká věda. A když do hledání vyhovujících prostředků zapojím ještě svůj požadavek na ekologickou šetrnost a udržitelnost, jde mi ze všech těch možností hlava kolem. V tomto článku se tedy pokusíme nahlédnout na eko-praní více zblízka.

text: Lucie Reinišová // foto: Veronika Ohrádková // editace textu: Lili Nguyen // korektura: Zuzana Hrabánková

Vyplatí se klasické prací prostředky?

Člověk občas zapomíná, že i pouze praní ve vodě má prací účinek. Nečistoty se odstraňují třením jednotlivých kusů oblečení o sebe. Samozřejmě odolnějších nečistot se takto nezbavíme, proto pro dokonale čisté prádlo většinou sáhneme po pracím prášku.

Dnešní prací prostředky jsou díky většímu tlaku na ochranu životního prostředí a souvisejícími změnami v české a evropské legislativě mnohem ekologičtější než jejich předchůdci. Díky vyšší koncentraci aktivních složek jich nepoužíváme tolik a šetří se tedy obalovým materiálem. Tenzidy (saponáty, povrchově aktivní látky), tedy aktivní složky prostředku, které odstraňují z prádla nečistoty, jsou oproti dříve používaným látkám většinou z 90 % biologicky odbouratelné. A především od roku 2009 nemohou prostředky obsahovat více než 0,5 hmotnostních procent fosforu, aneb nejznámějšího škůdce, který způsobuje přemnožení sinic a následné odumření vodních živočichů. Sloučeniny fosforu byly velmi populární změkčovače vody díky své vysoké účinnosti. A právě tady narážíme na určitý problém. Místo těchto sloučenin se v největším množství používají zeolity, hlinitokřemičité minerály, například Zeolit A. Zeolity jsou však méně účinné a jsou proto doplňovány dalšími látkami, často polykarboxyláty, které ale mají omezenou biologickou rozložitelnost. Samotné zeolity, ačkoliv méně ekologicky závadné, jsou nerozpustné ve vodě, což vede k jejich hromadění v pevných odpadech. Podobně problematické mohou být i další složky. Je proto jasné, že pokud chceme 100% šetrný prostředek, je nutné sáhnout po ekologické variantě.

Jak vybrat ekologicky šetrný prací prostředek?

V základu by měl prostředek obsahovat tenzid (tenzidem je i klasické mýdlo), a pokud máte tvrdou vodu, rozhodně také změkčovač. Minerály v tvrdé vodě snižují účinnost tenzidů a vy budete bez změkčovače prát skoro jako kdybyste prali ve vodě samotné. Tvrdost vody v ČR je rozdílná, stupeň tvrdosti si můžete vyhledat, zeptat se svého dodavatele, případně si ji změřit. Ekologické prací prášky lze běžně koupit v drogeriích, e-shopech (např. Econea, Mýdlový svět) a bezobalových obchodech.

Pokud se rozhodnete koupit hotový výrobek a je pro vás důležitý podíl přírodních látek v jeho složení, výbornou orientací jsou jeho certifikace. Základní je EU ekoznačka/Ekologicky šetrný výrobek. Tenzidy tohoto výrobku musí být 100% rozložitelné. Nadále obsah dalších pomocných látek, které nelze kompletně rozložit, je omezen, a omezeno je i množství spotřebovaného materiálu na obaly. Palmový olej ve výrobcích musí pocházet z udržitelných zdrojů. Zdroje jiných látek však regulovány nejsou, mohou tedy být kompletně syntetické. Výrobky s touto certifikací jsou například DM Denkmit Nature nebo Frosch, které obsahují i vysoký podíl přírodních látek. Do této kategorie bych zařadila i českou značku Feel Eco. Prací gely na bílé i barevné prádlo těchto značek byly také vyhodnoceny jako uspokojivé. A to konkrétně v časopise dTest. Díky jejich složení bych sem zařadila i prací prášky s mýdlovým základem značky Jelen, ačkoliv jejich výrobky certifikaci nemají. Upozorňuji však, že obsahují parfemaci. S gely Jelen bych byla opatrnější – obsahují totiž více složek a také konzervant bronopol, potenciální kontaktní alergen.

Další certifikace jsou již náročnější a omezují i původ jednotlivých složek. V ČR narazíte nejčastěji na Ecocert, která zaručuje minimálně 95 % složek přírodního původu. Tuto certifikaci mají například známé značky Ecover nebo OnlyEco. Ještě přísnější je Eco Garantie, která zaručuje čistě přírodní složení. Touto certifikací se mohou pyšnit německá ekodrogerie Sonett a Yellow & Blue od firmy Tierra Verde. Tato ryze česká značka je mimo běžné drogerie snadno dostupná v bezobalových obchodech, což potěší každého zero-waste nadšence. Pokud ale hledáte vysokou prací účinnost, přírodní prostředky – zejména gely, vás mohou trochu zklamat. Jejich prací schopnosti nejsou tak vysoké.

Domácí výroba pracího prášku

Pro vyšší účinnost můžeme vzít věci do vlastních rukou. Základem jsou klasická prací mýdla, ať živočišného nebo rostlinného původu, která jsou perfektně rozložitelná. Můžete připravit prášek z mýdlových vloček a sody jako Marie a dávkovat přímo do bubnu (použití dávkovače by znečistilo útroby pračky). Jinou možností je vyrobit si mýdlový sliz.

Mýdlový sliz

Ingredience (4 dávky):

18 g jemně nastrouhaného mýdla nebo vloček
1 l horké vody
15 g prací sody

Mýdlový sliz si připravíme tak, že nastrouhané mýdlo nebo vločky rozmícháme ve 100 ml horké vody. Přidáme prací sodu, necháme ji rozpustit a poté dolijeme horkou vodou do celkového objemu jednoho litru. Dávka na jedno praní je 250 ml. Sliz se velmi rychle kazí, uvažte tedy, kolik si jej vyrobíte. Takto vyrobené přípravky mají uspokojivou účinnost a dobře si poradí s přírodními skvrnami.

Ale pozor, vyšší dávky sody mohou být agresivní vůči některým barvám, rozhodně to se sodou nepřehánějte.

EKO praní: šetrně k přírodě, ale i k oblečení

PŘEČÍST SI

Prášky také neobsahují bělidlo, prádlo tak budete mít trochu zašedlé. Na bílé prádlo je proto dobré použít v minulém článku zmíněný PUER – perkarbonát sodný, který se používá i v klasických pracích prostředcích a bělidlech. Pokud chcete prát při teplotách nižších než 60 °C, je nutné k PUERu dodat také aktivátor – TAED.

Mýdla jsou skvělá i na skvrny. Skvrnu namočte, natřete žlučovým mýdlem, jemně promněte a před praním nechte 15 minut působit. Tento postup funguje bezvadně. Žlučová mýdla se totiž vyrábí ze žlučových enzymů získaných z odpadu při výrobě hovězího masa, mají tedy vybavení přímo z přírody. Pro vegetariány a vegany existuje alternativa ve formě kokosových nebo olejových mýdel, u kterých je účinnost trochu nižší. Mimo mýdla můžete také využít tipy od Marie.

Tipy na konec

Ačkoliv na nás reklamy tlačí nepostradatelnost aviváže, prací funkci nemá. Pouze hezky vyhlazuje vlákna a prádlu dodává vůni. Sama ji proto nepoužívám. Raději volím máchadla nebo kyselé roztoky, které neutralizují případné zbytky mýdla a prádlo také změkčí. Zároveň jsou vhodná pro citlivější pokožku. Mohu doporučit například levandulové od Yellow & Blue. Máchadlo si také můžete vyrobit z octa nebo kyseliny citronové – stačí smíchat 1 l vlažné vody se 150 g kyseliny citronové. Pro vůni přidejte pár kapek své oblíbené silice, ne více, silice jsou látky toxické pro vodní organismy.
Vlnu a jiné citlivé materiály perte v ruce a použijte jemnější prostředek – například od Ecoveru, který by měl mít uspokojivé prací účinky. Nevyperete jím ale odolnější skvrny.
Pokud máte citlivou pokožku, nepoužívejte silice ani prostředky, které silici obsahují, jelikož se v ní nachází mnohé potenciální alergeny. Používejte prostředky bez parfemace.
Jestliže jste vegetariáni nebo vegani, dávejte si pozor na mýdla, která jsou v prostředcích obsažená, mohou být totiž často živočišného původu. Nejčastěji se setkáte se složkou Sodium tallowate vyráběnou z loje (anglicky tallow).
Nedoporučuji prací ořechy a koule. Perou téměř stejně účinně jako samotná voda a je nutné je dovážet. Paradoxně tak zvyšují ekologickou zátěž.
Pračku je nutné pravidelně čistit – například octem nebo sodou. Přesný návod naleznete zde.
Pokud máte domácí čističku nebo septik, je nutné dávat si pozor na dávkování. Většina šetrných produktů má v popisu, zda jsou vhodné pro domácí čističky či nikoliv.

Jak vidíte, praní je opravdu věda. Doufáme, že vám tyto tipy pomohou udržet vaše oblečení co nejdéle jako nové! A pokud máte radši jiné přípravky, které se vám lépe osvědčily, určitě dejte vědět do komentářů – rády se přiučíme!

O autorce: Lucka studuje makromolekulární chemii na VŠCHT. Chemie ji baví i v osobním životě. Ráda zkoumá složení a účinky kosmetiky a nejraději ji testuje na sobě. K šetrnému mytí a praní se dostala na skautských táborech, kde je mytí a praní u potoka běžné.