Sbírka oblečení pro uprchlíky z Ukrajiny: co a kam darovat?
Současná tragická situace na Ukrajině přivádí do Česka desetitisíce uprchlíků, nejčastěji žen a dětí, kteří jsou v mnoha případech odkázáni na naši pomoc. Pro nás jako společnost je to jedna z největších výzev novodobé historie. Věříme, že každý, kdo pomáhá, koná tak z vnitřního přesvědčení a s dobrým úmyslem. Bohužel, méně je někdy více, a tak se už během prvních dnů války zaplavily hranice nevyžádanými balíky oblečení a jiné potřebné komodity naopak chyběly. Aby byla naše pomoc smysluplná a maximálně efektivní, měli bychom si osvojit pár zásad a principů, které pomohou zmírnit naše případné přešlapy.
text: Veronika Kellnerová // editace a korektura: Lili Nguyen // ilustrace: Anna Vančurová
Rozložit své síly do časových úseků
Každá humanitární krize trvá většinou déle než pár dní či týdnů. Ačkoliv naše přirozenost často velí začít pomáhat ihned na sto dvacet procent, v praxi se ukazuje, že manická pomoc na začátku obvykle nemá dlouhého trvání a člověka velmi rychle vyčerpá. Přitom právě dobře rozložená, ale trvalá pomoc, má v důsledku velký význam. Naložte si, co unesete. Jeden týden jste vytřídila tašku dámských věcí a odnesla na sběrné místo? V pořádku, o jednu ženu bude v tomto ohledu postaráno. Příští týden můžete třeba s dětmi probrat hračky.
Uprchlíci jsou lidé jako my
Většina žen, které utíkají před válkou, žila ještě včera velmi podobně jako my. Zalévaly pokojovky, vařily večeři, večer možná shlédly další díl seriálu na Netflixu. Naše romantizující představa uprchlíka jako choulící se zubožené ženy, která vezme za vděk jakýmkoliv dobrodiním, je mylná. Myslete na to, když třídíte věci do sběrných míst. Vzala bych si tohle na sebe? Hrálo by si moje dítě s autíčkem bez koleček? Jedla bych prošlý jogurt? Nevyhazujete, ale darujete – to je obrovský rozdíl. Pocit důstojnosti případného příjemce je přitom zcela klíčový.
Zjišťovat, co je aktuálně potřeba
Mnoho neziskových platforem začalo zveřejňovat přesné seznamy věcí, které jsou aktuálně potřeba. Skvěle v tomto ohledu komunikuje na sociálních sítích například Šatník Nory Fridrichové. Pokud se tedy rozhodnete vyřadit například oblečení, ujistěte se, že v místě, kam chcete věci darovat, o dané kousky stojí. Pokud se jeden týden poptává kojenecké oblečení, většinou hned další týden shání neziskovka třeba dámské jarní bundy. Nebalte proto zbrkle věci, o které nikdo nestojí. Nikomu tím nepomůžete a vzniká další neužitečný odpad, který musí neziskovky likvidovat na vlastní náklady.
Foto: Archiv Šatník Praha
Foto: Archiv Šatník Praha
Foto: Archiv Šatník Praha
Věřit neziskovkám
Nechcete se více zajímat o výše zmíněné, a přesto byste se rádi zapojili? Není nic jednoduššího – a zároveň smysluplného – než poslat peníze vybrané neziskové organizaci, která přesně ví, kam směřovat síly, kde je čeho nedostatek, zkrátka ví nejlépe, jak darované peníze efektivně využít.
Mnoho lidí má pocit, že „jen” poslat peníze nestačí a chtějí se zapojit i do materiálních sbírek. Takové jednání může být přitom značně kontraproduktivní. Ve válečné zóně je totiž snazší operovat s penězi, než s materiálními sbírkami všeho druhu. Peníze jsou navíc často důstojnější formou pomoci i pro samotné příjemce - mohou si koupit přesně to, co aktuálně potřebují a nespoléhat se na náš předvýběr. Pokud tedy nemáte čas zjišťovat, co je kde aktuálně potřeba, pošlete peníze. Pomůžete víc.
Darování má svůj smysl pouze v případě, že víme, zda o náš dar vůbec někdo stojí. Konkrétní, cílená pomoc, ač se z našeho pohledu může zdát zanedbatelná, má smysl. Chaotické posílání pytlů s oblečením na různá místa nejenže nepomáhá, ale v mnoha případech končí podobně jako oblečení ze sběrných kontejnerů – jako toxická hora kdesi v poušti.
