Úvod do ženské cykličnosti; část 1/5

kveta_slowfemme2.jpg

Když se řekne menstruační cyklus, lidi okolo se většinou zatváří, jako kdyby slyšeli sprostou nadávku, nebo hůř, jako kdyby neslyšeli vůbec. Většinou se o menstruaci moc nemluví a když už, tak s pocitem studu, tiše a rychle, abychom to měli za sebou.

text: Květuše Vašířová // foto: Veronika Ohrádková // editace textu: Kristýna Zaňková 

Květa má na sobě ručně šitou halenku z biobavlny, design Veronika Ohrádková

Květa má na sobě ručně šitou halenku z biobavlny, design Veronika Ohrádková

kveta_vasirova_slowfemme4.jpg

Hledání a zkušenost 

Kdysi bych tomu nevěřila. Nikdo mi nepověděl o tom, že ženský cyklus i samotná menstruace můžou mít nějaké výhody. Bylo to prostě jen potvrzení, že můžu mít děti. Menstruace se navíc většinou projevovala jen negativními dopady. Týden před ní jsem vždycky měla strašnou chuť na sladké a plýtvala jsem spoustu energie tím, že jsem se tomu bránila. Nechtěla jsem přece přibrat, když jsem věděla, že během svých dní se stejně cítím jak nafouklá slonice v porcelánu. A ty bolesti! Křeče do břicha mě pravidelně provázely celé dva dny, což jsem samozřejmě řešila tak, že jsem si brala růžové pilulky hned po dvou. Když k tomu připočtu léta užívání hormonální antikoncepce, farmaceutický průmysl jásal.

To, co mi otevřelo oči, byly postupné náznaky. Třeba chvíle na dovolené ve skupině deseti žen, kdy mi jedna z nich řekla: „Víš, měla bys vysadit hormonální antikoncepci, prospěje ti to.” To mě zarazilo. Po příjezdu domů jsem antikoncepci opravdu vysadila a začala se zajímat o to, jaký to na mě bude mít vliv. Postupně jsem si začala hledat informace, číst knížky a články. Vše mi začalo zapadat do toho, jak jsem se občas cítila.

Jaká já vlastně jsem? Jsou chvíle, kdy jsem optimistická, nadšená a dravá, ale taky chvíle, kdy se cítím strašně utahaná, úzkostná až depresivní. Přestože jsem věděla, že faktorů, jež mají na náladu a emoce vliv, je víc, hledala jsem najednou spojitosti i se svým cyklem.

Současně jsem se učila dávat průchod těm svým vlastnostem, které mi dřív připadaly nepatřičné. Objevení toho, že je naprosto legitimní cítit se ve své ženské roli silná a pevná, mi dodávalo větší vnitřní sílu. Zjištění, že si každou svoji roli, svoji “vnitřní ženu”, můžu namísto schovávání užít, mě naplňovalo radostí a nadšením. Změnila jsem pohled na ženský cyklus – nyní pro mě představuje ohromný balík prospěšných procesů a cenných poznatků o sobě samé.

kveta_vasirova_slowfemme654.jpg
kveta_vasirova_slowfemme2.jpg

Jak se dá poznání cyklu využít 

Teď už mám vypozorováno, ve které dny mám zesílenou logiku, vím, kdy zhruba budu cítit potřebu uklidit si svůj prostor a kdy se připravit na pár dní neaktivity. Na tyto dny se snažím neplánovat činnosti vyžadující hodně energie. Naopak jsou dny, kdy zvládnu zařídit třikrát tolik věcí než obvykle. A taky tuším, kdy si mám určitě naplánovat společné večery s partnerem, protože budu hodně toužit po postelových hrách.

P1210446.jpg
kveta_vasirova_slowfemme.jpg

Přijmout se i v nepopulární části cyklu 

Jednu z velkých výhod, které u sebe vnímám, je i to, že se už netrestám. Ať už jde o plačtivou náladu, nechuť jít do společnosti nebo tvořit rukama nebo hlavou. Nejsem už tak zkroušená z toho, že nemám sílu na procházku, natož na cvičení. Vím, že to samo za pár dní přejde a energie a dobrá nálada se mi zase vrátí. Když jsem si tohle všechno uvědomila, bylo to pro mě naprosto osvobozující.

Ženský cyklus tak pomáhá s vlastním sebepoznáním a sebepřijetím. Dokonce si myslím, že má posilující vliv i na sebevědomí a vnímání sebe samé jako člověka a ženy. Třeba když místo plačtivého uzlíčku těsně před menstruací vidím ženu, která jen potřebuje chvíli klidu a znovu načerpat energii, aby ji v dalších dnech mohla zase úspěšně vydávat a směrovat tam, kam potřebuje.

kveta_vasirova_slowfemme342.jpg
kveta_vasirova_slowfemme3.jpg

Jak o cyklu mluvíme, tak ho taky vnímáme 

Která z nás nikdy nemluvila o menstruaci třeba jen tak, že to dostala? Mít svoje dny, jahodový týden nebo třeba že na návštěvu přijela teta Irma. Určitě znáte spoustu dalších krycích výrazů a raději sem ani nepíšu ta hanlivěji zabarvená slova.

Když něco nenazýváme pravým jménem, vnímáme to většinou jako tabu. Něco, čeho se obáváme nebo za co se stydíme. To ale taky znamená, že to nepřijímáme a bojujeme s tím, byť podvědomě. Každý boj je vyčerpávající, ale když místo něj svoje skrývané místo poznáme a přijmeme, nemusí nás už tolik trápit nebo nám způsobovat strach či stud.

Cyklus, menstruace i ovulace jsou slova jako každá jiná, to jen my jsme si k nim vlivem okolí přiřadily emoce studu a strachu. Stejně tak si k nim ale můžeme vědomě přiřadit emoci neutrální nebo dokonce emoci zvědavosti z poznávání. Jde jen o změnu úhlu pohledu.

Určitě nemusíme hned jásat a bavit se o našem cyklu s kolemjdoucími, pro začátek bohatě postačí, když se ho naučíme nazývat pravým jménem a přijmeme fakt, že je přirozenou součástí našeho života.

V dalších článcích pro vás připravuji čtení o tom, jak cyklus v rámci celého měsíce vlastně vypadá, jaké má fáze a co si z nich pro sebe můžeme vzít. Nebo jak lze zmírnit nepříjemné projevy jednotlivých fází cyklu a zaměřit se na využití jejich výhod. Taky si budete moci přečíst článek o tom, co by o ženské cykličnosti měl vědět každý muž.

P.S.: Nejsem zdravotnický odborník ani expertka přes cykličnost. Šířit a sdílet povědomí o ženském cyklu mi ale dává smysl a je to pro mě velmi pozoruhodné a zajímavé téma. Pro sérii článků jsem čerpala z knih od Mirandy Gray a ze své vlastní prožité zkušenosti.

Jednorázový příspěvek na tvorbu Slow Femme 30 Kč
CZK 30.00
Quantity:
Přidat do košíku