“Míň věcí, víc zážitků!” To je motto, kterým se Veronika Bernard alias Weef řídí nejen při cestování, ale i v běžném životě. O vyzkoušené tipy se dělí s ostatními prostřednictvím YouTube videí, článků na blogu i sociálních sítí. Při našem setkání byla z Veroniky cítit obrovská energie a nadšení pro věc, ale i časové vytížení, které jí dovoluje vybírat si pouze zajímavé projekty. Mezi ty patří bezpochyby i její první dokumentární film Banglakids, který točila ve spolupráci s neziskovou organizací ADRA.

text: Karo // foto: archiv Veroniky

Když bych si řekla: Tak, od zítra budu žít “zero waste” životním stylem - před čím bys mě varovala a jaké tři kroky naopak doporučila?

Varovala bych tě před extrémem. Čeho je moc, toho je příliš. To platí i v případě touhy neprodukovat odpad. Je dobrý na to jít postupně a nezbláznit se z toho. Doporučuju postupně měnit návyky a nesnažit se být hned perfektní. Abys to měla snazší, doporučila bych Ti začít tam, kde je to pro tebe nejjednodušší - nákupy, domácnost, kosmetika - to záleží na Tobě. Pak bych Ti doporučila vygooglit si bezobalové obchody v okolí, uložit si je do mapy v mobilu. A na závěr bych Ti jen dala radu, abys to dělala s radostí.

Co ti dneska udělalo radost?

Ranní četba po probuzení.

Jakou první věc děláš po probuzení?

Vstanu. :D I když poslední dobou se mi moc z postele nechce. Pak jedu cvičit jógu, posilovat, a když to ne, tak vždy si jdu dát ledovu sprchu a pak následuje vydatná snídaně (ty já totiž miluju).

Kde jsi vyrostla a kdo byl tvůj oblíbený dětský hrdina?

Vyrostla jsem v Praze, konkrétně na Praze 8, Ládví. Sídliště, prolejzky, kolo, brusle a pak jsem se přesunula na Prahu 4. První hrdinové, kteří mi přijdou na mysl, jsou želvy Ninja. Našla jsem si dokonce v lese klacek, který mi děda ohobloval, já si na něj nalepila jednoho z nich a máchala jsem s ním na zahradě jako správnej bojovník.

Vedli tě rodiče k péči o přírodu a šetrnému životnímu stylu nebo jsi k tomu došla sama?

Mamka mě naučila, že odpad do přírody nepatří. Kdykoli jsme šly na procházku se psem, ať už do lesa nebo jen kolem baráku, sbíraly jsme odpad. Nejdřív mi to, jako puberťačce především, přišlo mega trapný. Dneska dělám to samé a nemám pro odpad a vajgly na ulici a v přírodě pochopení.

Může být podle tebe móda udržitelná? Jak k ní ty sama přistupuješ a co na to říká tvé okolí?

Není, ale myslím si, že může. Jde o přístup, nabídku, poptávku. Téma udržitelnosti se podle mého musí dostat víc do povědomí, pod kůži každému z nás, aby trh s módou vypadal jinak.

Udržitelnost se pojí s odpovědností a tu my máme, všichni. Jde-li o můj přístup v tomto směru, nekupuju teď nic moc nového, snažím se najít si odpovědné značky, které mi vyhovují a u kterých vím, že jim téma udržitelnosti není cizí. Když potřebuju po letech novou bundu, nejdu do H&M nebo jiných obchodů jako kdysi, ale koupím si dražší kousek, který je kvalitní a vydrží mi dlouho. O nákupech přemýšlím, učím se v tom postupně chodit a poslední roky ráda zavítám do sekáčů. Po návštěvě Bangladéše o to víc.

Tvůj svět je plný cestování, o kterém píšeš a točíš videa. Delší dobu jsi žila v Portugalsku, co tě přivedlo zpět do Čech a na co se po návratu “domů” nejvíc těšíš?

Cestování je super, ale bez rodiny a přátel není bytí to pravé ořechové. Stýskalo se mi. Zároveň jsem chtěla mít stabilní bydlení a lákala mě touha vybavit si byt podle sebe. To mi teď dělá radost, když se vrátím z cest, vůně domova, kytky, kam se podíváš a mít jasno, kde co mám.

Řekni mi prosím 3 věci, které tě naučil život v zahraničí?

Větší samostatnosti, vděčnosti a uvědomění, že není nad čas strávený s přáteli a rodinou.

Kterou věc bys ráda viděla na vlastní oči?

Polární záři, velryby zblízka, planetu Zemi z vesmíru...

Jaké místo u tebe v bytě máš nejradši?

Nejvíc asi pracovní stůl a postel.

Co bych našla na tvém nočním stolku a jakou knihu máš momentálně rozečtenou?

Momentálně mám rozečtenou knihu Velké kouzlo od Elizabeth Gilbert, kterou bys nenašla na nočním stolku, ale ve čtečce (praktičtější na cesty) a na nočním stolku mám vždycky sklenici s vodou, krém a je tam taky kytka.

Co tě naposledy nahlas rozesmálo?

Můj muž.

Jaký je tvůj největší hřích ve smyslu, že děláš něco, o čem víš, že bys to dělat neměla?

Koušu si nehty, když mám hodně práce.

Dovoluješ sama sobě dělat chyby?

Hafec chyb, ale někdy mě to štve. Pak si ale uvědomím, že je to součást učení se a bytí.

Magazine