Nejlepší tipy, jak nakupovat Slow Fashion

Myslím, že je na čase vyvrátit jeden z mýtů, které o Slow Fashion panují: pomalá móda totiž nemusí být drahá, pokud ji nakupujeme s rozmyslem. Ukážu vám, jak na to!

text: Karo // foto: Motylky

Každý den se na nás řítí informace o vlivu člověka na životní prostředí. Společně s tím přichází obchody se slow, bio, eko kolekcemi – taky nevíte, komu věřit? Pokud milujete módu stejně jako já, ale není vám lhostejný její dopad na člověka a životní prostředí, určitě jste už přemýšlely nad tím, že si pořídíte nějaký ten slow fashion kousek. Jenže pak přišel pohled na cenovku a veškerá chuť vás hned přešla.

Myslím si, že je nejprve nutné si uvědomit jedno: pomalá móda není drahá, to jen Fast Fashion je příliš levná. Slow Fashion produkty věří v hodnoty jako je přírodní materiál, poctivá odměna pro švadleny, jejichž ruce zhotovily vaše tričko, transparentnost a mnoho dalších faktorů (více v článku Fast vs. Slow Fashion anebo nový trend Instagramu). Přes zával levných triček jsme ztratily pojem o tom, kolik úsilí a času stojí lidská práce.

Tip: Představte si, že jste švadlena či jiná kreativní duše. Zkuste se nyní zamyslet nad tím, za kolik byste váš produkt byly ochotné prodat? Že to nejsou dvě stovky?! Zkuste při další zastávce u pokladny provést toto podobné zamyšlení. Stále si produkt koupíte?

10 tipů při nákupu Slow Fashion

Při nákupu Slow Fashion se řídím podobnými pravidly jako u oděvů z konvenčního řetězce. Nejen kvůli vyšší ceně však věnuji více času výběru daného kousku. Řídím se mimo jiné i nadčasovostí, protože od oblečení očekávám, že se mnou pár let zůstane. Často se mi tak stane, že skončím u základů šatníku, tzv. basics, které jsou podle mě nejlepší investicí a tím, po čem ráno většinou sáhnu – ať už se jedná o bílé tričko nebo košili, dobře padnoucí džíny či černé šaty.

šaty: Czech Labels and Friends / kabelka: Ecokorek / lodičky: Miista - prodává Nila

Cost per Wear neboli cena za jedno nošení

Princip Fast Fashion řetězců je prostý – nabízí nám líbivé oblečení za enormně nízkou cenu, která v nás vzbuzuje pocit: „Tohle přeci musím mít.” Dost často pak daný oděv oblečeme jen párkrát, ne-li jednou a končí v útrobách naší skříně. Jaká by však byla jeho cena za jedno nošení? Uvedu vám příklad na černých šatech, které mám na fotce:

Šaty od návrhářky Jany Minaříkové mě stály necelých 3 500 korun. Za toho půl roku, co je vlastním, jsem je na sobě měla nejméně 30x a v jejich nošení budu pokračovat, protože jsou neskutečně pohodlné. Podle vzorce CPW = 3500/30 = 116,6 Kč. To je cena za jedno nošení, která s každým obléknutím dále klesá. Tou dobou jsem podlehla nástrahám sekáče a koupila si vintage halenku, která mi zas tak úplně nesedí, ale stála „jen” 350 Kč. Zatím jsem ji na sobě měla 2x, z čehož vyplývá, že její Cost per Wear je 175 Kč (nepřihlížím k jejímu nošení předchozí majitelkou). Rozdíl v ceně za jedno nošení je pak jasně patrný. Přitom prodloužením doby nošení oblečení z 1 roku na 2 snížíme emise v průběhu let o 24 % (představte si ty, které vznikají v průběhu výroby, transportu i následného rozkladu oděvu).

Tip: zkuste si vzít do ruky kalkulačku a spočítat, jakou Cost per Wear mají oděvy, které máte právě na sobě.

“Když nakupuji “pomalu”, tak…”

Anežka: „Pro mě je nejdůležitější ta změna. Jak jsem se dozvěděla o slow fashion a začala obecně nad životním stylem, co pomáhá planetě, přemýšlet, tak mě vyloženě ani trochu neláká něco si koupit třeba v H&M. Pro mě je u věcí, u kterých to jde, zásadní kupovat je z druhé ruky – myšlenka, že se kvůli mně nevyrobilo nic nového.“

Tereza: „Bohužel moc času na brouzdání po sekáčích nemám, a tak zajdu občas i do C&A nebo Tchiba – tam hlavně pro děti nebo pro mě bavlněná trička. Líbí se mi oblečení Pietro Filipi. Tam odtud mám cca 8 let zimní kabát. Občas zde nakoupím ve slevě. Snažím se využívat oblečení, co mám ve skříni, a nekupovat zbytečnosti. Svetry, čepice, šátky či šály si pletu, takže zimní ponožky. Snažím se nakupovat bavlnu, len, vlnu. Nesnáším 100% akrylové svetry, kterých je všude mraky.”

Petra: „Když nakupuji pomalu, tak se snažím přemýšlet, zda daný kousek opravdu potřebuji. Bydlím ve Znojmě, kde moc možností na pomalé nakupování není. Nakupuji tedy víceméně v e-shopech, což je nakonec velká výhoda. Většinou, když si něco vyhlédnu, nechám to trošku uležet, a pokud i za 14 dní mám pocit, že je to něco, co užiju, koupím.”

Eva: „Taky se vždycky rozmyslím, jestli daný kousek potřebuju a jestli ho vynosím s tím, co už ve skříni mám. Trendy nejsou nic pro mě. Snažím se budovat si nadčasový šatník. Pak koukám na složení a snažím se zdaleka vyhnout polyesteru. Nakupování v second handech je něco, co se musím ještě stále učit, ale nakupuju třeba i na Vinted. Nevadí mi koupit si něco v H&M, pokud je ucházející složení a vím, že mi to ve skříni vydrží roky. Mám třeba zimní péřový kabát z Camaieu, který jsem koupila cca před sedmi lety, a využívám ho každý rok.”

Miriam: „Ja sa snažím reťazcom vyhnúť a celkovo obmedziť svoju spotrebu vo všetkých smeroch. Presne ako pani vyššie, nemám práve konfekčnú veľkosť do fast obchodov. Ja sa vždy pýtam, či tu vec skutočne potrebujem, či to budem nosiť/používať a z čoho a ako to bolo vyrobené. Odkedy som si upratala v dome a zbavila sa nepotrebných vecí, ktoré mi brali len energiu, sa cítim omnoho lepšie a nepotrebujem ich nejako nahradzovať niecim novim. Akurát včera som mala morálnu dilemu, keďže dá blíži zima a jeseň, moja jesenna a zimná bundu už dosluhuje. Pozerala som práve kvôli veľkosti nejaké e-shopu typu Bonprix, ale svedomie by mi to nedovolilo nosiť. Tak asi presvedčím babičku nech mi niečo pekné z kvalitného materiálu ušije (v sekaci sa mi bundu nikdy nepodarilo nájsť).”

Iveta: „Pro mě jsou SF i šaty z Reserved nebo ze Zary, koupené a stále nošené since 2007 – mám asi 3 takové kusy. U nových věcí už ale přemýšlím jinak, preferuji hlavně lokální české tvůrce a není mi líto za ně zaplatit. Pokud už kupuju u velké značky, která není zrovna ekologická ani etická, musím si být 100% jistá, že věc vynosím a maximálně využiji do roztrhání (to platí hlavně o botách, kabelkách a prádle).”

Slow Fashion nemusí být drahá

Radost z nového kousku je radost z nového kousku, a chápu, že přemýšlet nad výše zmíněným se nám často nechce. Vše je mnohem jednodušší, pokud známe vlastní styl a aktivity, kterým se věnujeme. Proto mám pro vás na závěr malý tip: pokud už se rozhodnu investovat do oděvu ze slow fashion obchodu, vybírám především nadčasové základy šatníku. Jen tak mám jistou, že mi skvěle padnou, vydrží se mnou dlouho, nevyjdou z módy a neokoukají se mi. Tou nejpomalejší módou však přesto zůstává ta, kterou již máme v šatníku.

Jak a kde nakupujete Slow Fashion vy?