Je ospalé, upršené letní ráno a já sedím nad kávou ve vinohradském Bistro 8. Mám se tu setkat s Lucií van Koten - copywriterkou a blogerkou věnující se přírodní kosmetice. Já, ranní ptáče - ona, noční sova. Devátá ranní by se mohla zdát skvělým časovým průsečíkem, bylo to však úplně naopak…

text a foto: Karo

Jaké jsi dnes měla ráno?

Náročné, protože takhle brzo vůbec nevstávám. Začínám fungovat až po dvanácté, do té doby se jen tak plížím a snažím se být příjemná na okolí. O půlnoci jsem nejvýkonnější.

Léto ve městě, nebo na chalupě v horách?

Ve městě. Celé léto na vesnici nezvládnu, ale hrozně ráda si tam jezdím odpočinout třeba na víkend. Úplně se odpojím, vypnu – vůbec nic nedělám, jen spím, jím a mazlím se psem.

Cestuješ po Česku? Vzpomeneš si na nějaký intenzivní zážitek spojený s určitým místem?

Takových zážitků mám spoustu. V dětství jsme hodně cestovali – mám projeté celé západní a jižní Čechy. Intenzivní zážitky si spojuji s výstupem na Sněžku, výletem do Prachovských skal nebo do Karlovarského kraje.

Píšeš blog o přírodní kosmetice. Dokázala bys mě ve třech větách přesvědčit, proč bych měla přejít z té konvenční na bio?

Zásadním důvodem by mělo být, že neškodí přírodě. Její používání se na pleti brzy ukáže – pokožka se vyčistí, sjednotí, zjemní a vlastně daleko pomaleji stárne. Pro spoustu lidí je přírodní kosmetika taková ta první láska, která člověku postupně začne měnit hodnoty a život i v ostatních směrech – přechod k minimalismu a jednomu kvalitnímu produktu.

Jaké produkt si s sebou vždy sbalíš do kosmetické taštičky?

Určitě je to pleťový olej, kterým se dokážu nejen odlíčit, ale používám ho jako denní i noční péči místo krému. Dále pak tónovaný balzám na rty, linky a řasenka.

Popiš tvou každodenní péči o pleť od rána do večera.

Momentálně používám celou řadu biodynamické značky dieNikolai. Ráno i večer na čištění používám čisticí pleťový gel s tonikem, oční sérum Pomněnkové oči a lehký fluid Růžové nebe, které používám v letních měsících na noc i den, v zimě jej nahrazuji jejich mastnějšími krémy na bázi ghí másla či smetany.

Koláž_01_Lucie_van_Koten_slowfemme_slowfashion.jpg

Miss W řasenka ultra // Zuii bio tužka na obočí // Zuii Lux transparentní sypký pudr // tekuté oční linky Tincte černé // zázračný regenerační elixír Cannor // parfem Fiilit Kado // rtěnka Henné Organics // Inlight čisticí balzám na obličej // čistící pleťový gel // tonikum // oční sérum Poměnkové oči // lehký fluid Růžové nebe

Máš nějaký návyk, který za všech okolností dodržuješ?

Za všech okolností se odličuji a provádím lymfatickou masáž obličeje.

Jaké umělecké dílo bys chtěla vlastnit, kdybys měla neomezené možnosti?

Toho je! Určitě ikonické kousky od Coco Chanel nebo Vivienne Westwood. Vlastně by mi bohatě stačilo mít nějaké vintage věci našich babiček, které byly opravdu ručně a kvalitně vyrobené. Když něco podobného najdu na starých půdách, jsem nejšťastnější. Vůbec to tedy nemusí být dílo spojené s nějakým konkrétním umělcem, ale s běžným životem našich předků.

Čeho se v životě nejvíc bojíš?

Selhání, neporozumění a částečně i prázdnoty. Toho, že nebudou přátelé. Děsí mě, že bych se jednoho dne vzbudila a neměla jediného kamaráda. To je asi ta nejhorší myšlenka.

Jaký vztah máš ke Slow Fashion?

Velice vřelý, i když to ne úplně vždy verbalizuji. Mám malinký šatník, který tvoří vintage kousky nebo oděvy od českých designérů. Z materiálů upřednostňuji len, hedvábí, bambus, vlnu a kašmír. Pořád nosím to samé, ale jsou to, myslím si, hezké věci.

Připomínáš mi herečku Evu Green. Jaký film máš nejraději a proč?

Jeden nejoblíbenější asi říct nedokážu, protože nádherných filmů je tolik! Ale chodím často do kina a naposledy mě opravdu okouzlila Colette s Keirou Knightley, film Aristokratka, z české produkce pak Toman a Hastrman.

Jak se změnil tvůj život poté, co jsi vydala knížku. Byl to pro tebe mezník?

Bylo to uzavření jedné životní kapitoly a i jedné kapitoly blogu, protože všechny příběhy vyšly z článků, které jsem tam tehdy psala. Vydání považuji za mezník – vždy, když něco dokončím a odevzdám, přestanu o to mít zájem a potřebuji vytvářet opět nové věci. Ohlasy na knihu byly velmi pozitivní, čtenářky mi psaly, že je příběh zasáhl a že by chtěly druhou část, ale to nemám vůbec v úmyslu.

Kým nebo čím jsi ovlivněná?

Momentálně mě nejvíc drží myšlenka biodynamického zemědělství, které respektuje všechny city přírody, zvířata a cyklus měsíce. Rostliny se v takovém případě sbírají jen ve chvíli, kdy mají největší sílu – třeba jen pár dní v měsíci nebo roce. A když se neurodí, tak prostě není krém nebo výsledný produkt. Jedná se o myšlenku zemědělství našich předků z dob, kdy nebyly herbicidy a pesticidy.

V Německu a Rakousku jsem navštívila biodynamické zahrady kosmetické firmy Weleda a dieNikolai, odkud jsem přijela ovlivněná tímto tématem. Příroda tam úplně jinak voní a vypadá. Člověk vidí zvířata a hmyz, které už v Čechách nemáme. Dala jsem si tedy za úkol rozšířit povědomí o tomto tématu.

Jakou nejdůležitější věc tě život naučil?

Myslím, že to bude zákon karmy a dharmy, tedy „co si člověk zaseje, to si taky sklidí”. Ověřila jsem si, že nic nezůstane bez následků a že máme za vše zodpovědnost.