6 zaručených tipů, jak vždy nakoupit v second-handu

Úlovky ze sekáče tvoří 90 % mého šatníku. Jsou zároveň mými nejoblíbenějšími. Není tedy výjimkou, že se mě občas některá z kamarádek zeptá jak to sakra dělám, že tam vždycky něco skvělého najdu. Prozradím vám své tajemství :). 

text Karo // fotky: Lucie Bašniarová

Celosvětově se v roce 2018 vyrobilo na 60 milionů tun oděvu a odhaduje se, že číslo stoupne až na 100 milionů v roce 2030. Důvodem je mimo jiné i to, že pravidlo dvou módních kolekcí ročně už dávno neplatí - nyní se do obchodů valí 50 - 100 mikro sezónních kolekcí (to abychom tam vždy našli něco nového…). Počet nošení jednoho oděvu přitom poklesl celosvětově o 36 % v porovnání s dobou před 15 lety. Pokud bychom však prodloužili dobu nošení oblečení z jednoho na dva roky, snížíme emise v průběhu let až o 24 %!

6 OSVĚDČENÝCH TIPŮ, JAK NAKUPOVAT V SECOND-HANDU

Tohle je za mě důvod, proč je třeba se nad koupí nového oblečení zamyslet a třeba i zajít do zmiňovaného second-handu. Pokud nejste v nakupování oblečení z druhé ruky zběhlí, tady máte stručný návod, jak na to: 

Sestavený wishlist. Ten mám na začátku každé sezóny (jaro, léto, podzim, zima). Jedná se o oděvy, o které bych svůj šatník ráda obohatila (roztrhly se mi černé džíny, chtěla bych vyzkoušet manžestrové sako?,...). Při návštěvě sekáče se cíleně dívám po těchto kouscích, protože:

Zákon náhody a šťastné ruky. Ten v těchto obchodech platí na 100 %. Nikdy tam nejdu s očekáváním, že zrovna dneska se mi poštěstí a konkrétní kousek najdu. To odejdu maximálně naštvaná, protože tak svět sekáčů nefunguje. Často mi trvá i několik týdnů, než se mi zadaří. Do sekáče se tak vracím opakovaně, různě je střídám a koukám se i po internetu. 

Ale třeba objevím něco jiného, úžasného. Pak je tu pravidlo číslo tři.

Využitelnost. V sekáči se to hemží samými poklady (halenky ve stylu francouzského obchodu Rouje tu najdete za babku). Je potřeba si říct, jestli daný kousek opravdu potřebuji. Pokud ho zvládnu zkombinovat do tří a více možných outfitů složených z oblečení, které už vlastním, je úlovek můj. Pokud ne, patří zpátky na ramínko. Zbytečně by mi ve skříni překážel. 

Materiál. Okouknu u mého nového pokladu materiál (polyester a akryl NE, hledám vlnu, kašmír, bavlnu – sekáče jich jsou plné) a stav. Může se stát, že kousek bude mít dírku či jinou vadu – zvládnu ji zašít nebo opravit?

Úpravy. Verča bravurně ovládá základy šití, takže pro ni není problém přešít pánskou košili na slušivou halenku (návod). 

Vracím se. Pro jedno kvítí slunce nesvítí. Často se chodím do sekáče jen mrknout úplně bez cíle. Právě tak objevuji ty nejlepší poklady. 

KAM VYRAZIT NA LOV VINTAGE OBLEČENÍ?

Do sítí Textil House a Genesis, do Malé černé na Letné, Fifty Fifty na Vinohradech, do Punktury, kde nakupují holky z Herbáře nebo do second handu naproti OC Flora s věcmi na váhu.

Pro pravé retro kousky do Boho Vintage a Studio Vintage. Pro upcycling do Recycle with Love nebo 1981.

Luxusnější módu najdete ve Slow v Řeznické nebo na Ovocném trhu či u Malostranského náměstí.

Online nakupuji na Vintedu, na instagramové Lulavintage. Po luxusnějších kouscích se poohlížím na Vestiaire Collective nebo zkouším Ebay.

V zahraničí pak koukám po tzv. Kiloshopech a jiných vintage obchodech. V Berlíně a Paříži se to jimi jen hemží. Pro další tipy mrkněte na naši Pomalou mapu, tam jich je spousta. 

A to je vše. Jak prosté. Stačí vydržet, mít trpělivost. Zahrát si na lovce, bavit se tím. Hledat jehlu v kupce sena a po nalezení ji vynosit do samého roztrhání.

Moje nové krédo na závěr? I oblečení ze sekáče musel někdo navrhnout a vyrobit. To, že nás nestojí téměř nic, neznamená, že nic nestojí také planetu. Tu naši. Zamysleme se, jestli danou věc skutečně potřebujeme. Pokud ne, nechme ji tam pro někoho jiného. 

Nový článek, rozhovor se spoluzakladatelkou sáčků na zeleninu Frusack Hanou Fořtovou, si můžete přečíst již nyní.